Ministerstvo obrany má letos rekordních více než sedmdesát miliard korun na investice. Část z toho padne například na první platby za nadzvukové letouny F-35 nebo nová bojová vozidla. Posunout se má také projekt transportních letadel, zřejmě půjde o stroje Embraer, či tanků Leopard. Šéfka rezortu Jana Černochová (ODS) ujišťuje, že do konce roku využije všechny peníze. „Máme velmi dlouhé seznamy toho, co potřebujeme nakoupit, opravit. Spoustu let se do obrany neinvestovalo, bylo jen na nejnutnější věci,“ říká.
Evropská unie slíbila Ukrajině, že do konce letošního března dodá jeden milion kusů dělostřelecké munice. Zatím ale poslala jen třetinu. Česká vláda minulý týden přišla s návrhem dodávky 450 tisíc kusů ze zemí mimo EU. Můžete záměr přiblížit?
Česko se na dodávkách pro Ukrajinu podílí významným způsobem. Oproti předpokládanému milionu kusů dělostřelecké munice se do konce března v rámci unijní iniciativy počítá s dodávkou asi polovičního množství. Souběžně se ale uskutečňuje řada jiných dodávek, kdy náboje u evropských výrobců nakupuje buď přímo Ukrajina, nebo je pořizovaná formou dvoustranné či trojstranné spolupráce. Zmínila bych Dánsko a Nizozemsko, které spolu s Českem pomáhají vyzbrojovat ukrajinskou armádu už delší dobu. Pokud se to všechno sečte, za minulý rok jsme možná už milion kusů dělostřelecké munice Ukrajině jako EU dodali. Do konce roku 2024 to pak bude celkem asi 1,5 milionu kusů.
Jenže ani po dvou letech od ruské agrese není EU schopna dodávat dostatečné množství dělostřelecké munice z vlastních výrobních kapacit. Proč se dosud nerozjela krizová produkce, když samy západní země mají poloprázdné armádní sklady?
Taxonomie, tedy trvající neochota bank úvěrovat obranný průmysl, je stále téma, které nás všechny straší. Byť se některé bariéry v bankovnictví daří odstraňovat, situace není optimální. I čeští zbrojaři si stěžují, že jim banky neustále házejí klacky pod nohy. Požádala jsem proto kolegy, aby prostřednictvím Hospodářské komory oslovili firmy. Chceme od nich získat podrobné informace o konkrétních případech, kdy narazily na překážky při poskytování úvěrů. Pak se sejdu s ministrem financí, případně s představiteli ČNB a budeme mezi bankami a soukromým sektorem pomáhat moderovat debatu. Bankovní domy musejí pochopit, že podpora obranného průmyslu je za současné situace opravdu velmi důležitá.
Co dalšího s tím lze dělat?
Omezení daná taxonomií mají svůj domov v EU. Před rokem jsme proto jako předsednická země tuto záležitost otevřeli. Ministři obrany nebo financí z ostatních zemí chápou, že to je především teď v době války na Ukrajině problém. Zbrojaři jsou ale pro řadu bank i politiků nadále podnikatelé v dirty byznysu. Téma stále otevíráme na pravidelných jednáních s evropskými kolegy, nedávno jsme jako ministři obrany schválili společnou rezoluci vůči bankovním institucím. Požádala jsem Zbyňka Stanjuru, aby se tomu na podobných schůzkách jako ministři financí také věnovali.
Jsou jiné bariéry pro rozjezd zbrojní výroby?
Zadávání zakázek v podmínkách nejen evropského, ale i českého práva je během na dlouhou trať. Musíme čekat na různá úřední rozhodnutí, což nesmírně prodlužuje nákupy munice včetně objednávek a výroby. Evropské země mají dobrou vůli rozpohybovat obranný průmysl, který má zvlášť v Česku dlouhou historii a skvělé odborníky, ale byrokracie je velmi zdlouhavá. Například k rozšíření jedné výrobní haly o další kapacity je nutné mít nejen úvěr od banky, ale také řadu razítek od územního nebo stavebního povolení až po posouzení dopadů na životní prostředí. Jako Evropané si problémy způsobujeme sami a oproti Rusku taháme za kratší konec provazu. Tam se rozhodnutí dělají ze dne na den.
Na konci ledna jste podepsala se Spojenými státy smlouvu o dodávce 24 nadzvukových letounů F-35. První tucet má Česko získat v roce 2031, vyrobí se v italském závodě Cameri. Stroje začne ministerstvo obrany splácet už letos, uhradí prvních 15 miliard korun. To je desetina celkové pořizovací ceny letounů včetně infrastruktury, paliva, přípravy personálu a také DPH. V dalších letech budou splátky stejně vysoké?
Za letouny musíme platit předem, protože americká vláda posílá zálohy svým dodavatelům, firmám Lockhead Martin a Pratt & Whitney. To je v obchodním styku běžné. Oproti původním požadavkům Američanů jsme ale dojednali plynulejší splátkový kalendář, a to až do roku 2034. Máme lepší podmínky než některé jiné země, které se stejně jako my rozhodly pro F-35. I zálohy budou rovnoměrně rozložené. Od začátku jsme říkali, že se kvůli nákupu nadzvukových letounů rozpočet ministerstva nesesype.
Patnáct miliard budete splácet i v dalších letech?
Podařilo se domluvit takový splátkový kalendář, který nám umožní hradit i další důležité projekty, aniž bychom v jednotlivých letech přetížili státní rozpočet. Každý rok tak budou splátky odlišné.
Nejdražší zakázku české armády jste uzavřela v dolarech. Jak je to s možnými kurzovými výkyvy?
Smlouva je uzavřena na pět miliard dolarů. Na pohyby koruny vůči dolaru je rezerva 14 miliard korun, protože posilování nebo oslabování české měny samozřejmě nejsme schopni ovlivnit. Máme dohodu s ministerstvem financí, že po celou dobu splácení F-35 bude průběžně nakupovat dolary právě proto, aby se eliminovalo riziko kurzových rozdílů. Čtrnáct miliard je hodně peněz, ale důvody jsou zřejmé. S desetiletým předstihem nikdo neví, jak se bude dolar chovat. V USA budou například na podzim prezidentské volby, což může kurzem docela zahýbat.
Bude rezerva stačit?
Pokud se kurz dolaru úplně nezblázní, měla by stačit. Kéž by takové opatření udělali někteří bývalí ministři obrany, třeba v minulém volebním období při nákupu amerických vrtulníků Venom a Viper. Na kurzové pohyby jsme citelně dopláceli také v některých letech při pronájmu švédských nadzvukových letounů Gripen. Dohoda s rezortem financí o průběžném nákupu americké měny tomu ale u F-35 zabrání.
Šéf ANO Andrej Babiš míní, že Česko takto výkonné letouny nepotřebuje. Podle svých slov doufá, že je USA nedodají včas a Česko od nákupu odstoupí. Umožňuje to smlouva?
Možné to není a Andrej Babiš to velmi dobře ví. Smlouva o dodávce F-35 je v tomto ohledu identická se smlouvou o osmi víceúčelových vrtulnících Venom a čtyř bojových Viper, kterou uzavřel můj předchůdce za ANO Lubomír Metnar. Zbrojní obchody s USA se řídí shodnými pravidly FMS neboli Foreign Military Sales vycházejícími z amerických zákonů. V případě, že by je nakupující země neakceptovala, americký Kongres danou zakázku neschválí. Podmínku FMS nelze překročit. Mimochodem když zmíněné americké vrtulníky nakoupené exministrem Metnarem dorazily později, ani na minutu mě nenapadlo odstupovat od smlouvy. Bylo by to bez šance, peníze by nám už nikdo nevrátil. Přesně toho si je vědom i Babiš.
Opozice je přesvědčena, že česká armáda by se měla zaměřit na obranné systémy, využít zkušeností z války na Ukrajině. Souhlasíte, že F-35 jsou útočné, a nikoliv obranné stroje?
Asi se úplně nehodí, abych jako ministryně obrany říkala, že mě některé argumenty bývalého premiéra připadají úsměvné. Když říká, že F-35 nejsou na obranu, ale na útok, je to čirá demagogie. Žádné obranné a útočné zbraně neexistují, takové dělení je nesmyslné. To by pak mohla být útočná i tramvaj nebo sekáček na led. Posilováním obranyschopnosti se snažíme odstrašovat nepřítele, je to po staletí osvědčený princip. Moje generace si to pamatuje ze studené války. Díky bohu zůstala studenou, protože dva bipolární světy závodily ve zbrojení a nikdo si netroufl zmáčknout ono červené tlačítko.
Před rokem jste ale v rozhovoru pro e15 říkala, že opozici o nákupu F-35 přesvědčíte.
Přesvědčila jsem zástupce ANO o smlouvě s USA, která zakotvuje spolupráci v oblasti obrany, což považuji za velký úspěch. Tato významná dohoda tak měla v Poslanecké sněmovně širší podporu. Kolegům z ANO děkuji také za to, že hlasovali pro zákon o navýšení výdajů na obranu, aby trvale dosahovaly dvou procent HDP. To je dnes minimum doporučované NATO. K tomuto českému závazku se ostatně ANO hlásilo i v minulosti.
Po tolika letech hladovění konečně dostala obrana to, co měla mít už dávno a co je na pozadí současných válečných konfliktů nutností. Čím blíže Rusku, tím je obrana dražší. Polsko s Pobaltím zvažují až zdvojnásobení výdajů, které letos začalo vynakládat Česko.
Letouny Gripen dosud chránily například jaderné elektrárny před možným útokem teroristů, sloužily k takzvanému air policingu. Dokáže česká armáda využít všech schopností F-35, aby se jejich nákup a provoz vyplatily?
V současnosti nevyužíváme ani všechny schopnosti gripenů. V tuto chvíli nevím, jak bude vypadat válčiště za deset nebo dvacet let. Jakkoliv budu doufat, že svět nebude horší než dnes, F-35 představují natolik vyspělé technologie, kterých se budou naši protivníci obávat i v budoucnu. Jako ministryně obrany si válku nepřeji, stejně jako si ji nepřeje náčelník generálního štábu ani nikdo z ministerstva a armády. Rezort obrany by byl první, kdo by ji odskákal. Mrzí mě, že se ve veřejném prostoru často demagogicky tvrdí, že jsme váleční štváči.
Letos máte na investice rekordních 72,5 miliardy korun, z toho 15 miliard bude první zálohová platba za F-35. Nebude problém zbylé peníze vyčerpat?
Na investice nikdy tolik prostředků nešlo, je to téměř polovina celého rozpočtu ministerstva. Peníze investujeme do nové výzbroje, infrastruktury, informačních technologií. Kromě F-35 začneme splácet nová bojová vozidla pěchoty CV90, která jsou také obrovským dluhem minulosti. Těžká mechanizovaná brigáda měla být připravena od ledna 2026, nová pásová BVP měla být spolu s tanky její páteří. I když za dva roky získáme první CV90, celou brigádu na nich nepostavíme. Moji předchůdci o této zakázce bohužel nedokázali rozhodnout, nechali to na nás.
Jaké další projekty budete letos financovat?
Například střední transportní letouny, smlouva by mohla být podepsaná v průběhu letoška. Předpokládám, že to budou C-390 brazilské společnosti Embraer. Zároveň budeme ještě doplácet střední transportní vrtulníky, děla ráže NATO, kolová obrněná vozidla a další techniku. Nemalé prostředky půjdou také do nemovitostí. Řada budov včetně vnitřního vybavení už neodpovídá současným nárokům, někdy ani bezpečnostním předpisům. Přitom sháníme nové vojáky a další pracovníky. Ti ale do starých kasáren a kanceláří nepůjdou.
Na konci roku vám tedy žádné neutracené peníze nezůstanou?
Máme velmi dlouhé seznamy toho, co potřebujeme nakoupit, opravit. Spoustu let se do obrany neinvestovalo, peníze byly jen na nejnutnější věci. Určitě to není tak, že máme málo projektů. Naopak jim musíme přidělovat priority podle aktuálních potřeb armády, protože úplně na všechno stále nemáme.
Nakolik pokročila jednání o nákupu německých tanků Leopard, do něhož chcete kvůli množstevní slevě zapojit například Slovensko nebo některé pobaltské státy?
Ohledně jednání o nejmodernějších tancích Leopard 2A8 mám pozitivní zprávy, ale nechci to úplně zakřiknout. Vypadá to velmi dobře, do projektu by se mohlo skutečně zapojit více zemí. Konkrétnější ale zatím nebudu. S německým ministrem obrany Borisem Pistoriem se tento měsíc sejdeme, navzájem se seznámíme s pokroky v dosavadních jednáních o leopardech. V evropských armádách NATO jsou to nejpoužívanější tanky, jsou osvědčené a také relativně brzy dostupné. Na jejich výrobě by se významně podílel český průmysl.
Bude už letos na stole dohoda?
Určitě bych chtěla vědět, kolik zemí se k Česku přidá. Doufám, že kontrakt posuneme i smluvně.
Nezkomplikuje jednání se Slováky návrat Roberta Fica k moci?
Slovensko si je stejně jako Česko vědomo blízkosti Ruska. I když byla předvolební rétorika Ficovy strany asi poplatná voličům, už tak vyhrocená není. Myslím, že Slováci budou stejně jako my usilovat o moderně vyzbrojenou armádu včetně tanků. Ostatně také nakupují americké nadzvukové letouny, byť generačně starší F-16. Paradoxně to byla bývalá Ficova vláda, která je vybrala jako náhradu za ruské stroje MiG-29. Možná by ale dnes dala přednost F-35.
(Autor: Pavel Otto)
