Lídři Evropské unie včetně českého premiéra Petra Fialy se na mimořádném summitu v Bruselu shodli na tom, že je potřeba Ukrajině urychleně poskytnout protivzdušnou obranu. Český předseda vlády se ještě před Evropskou radou kvůli větší podpoře ukrajinské protivzdušné obrany sešel s lídry Dánska a Nizozemska a generálním tajemníkem NATO.
Česko, Dánsko i Nizozemsko volá nejen po tom, aby se Ukrajině dodalo více munice, což se momentálně snaží zajistit česká iniciativa, ke které se už přidalo okolo dvaceti dalších států a díky níž už je nasmlouváno 180 tisíc kusů dělostřelecké munice a na dalších 300 tisících se pracuje. Podle premiérů Petra Fialy, Marka Rutteho, premiérky Mette Frederiksenové a generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga je nyní potřeba dělat víc, aby se Ukrajina mohla ubránit. Společně vyzvali k poskytnutí dalších systémů protivzdušné obrany.
„Spolupráce s Nizozemskem a Dánskem je mimořádně efektivní, rychlá a účinná. Jsou to bohaté evropské země, které vědí, co chtějí, jsou si vědomi bezpečnostních hrozeb. Pokud by nebyla tato spolupráce, tak by nemohla být ani tak úspěšná česká muniční iniciativa. Netrávíme dlouhé hodiny řečmi. Domluvíme se, platí to, udělá se to a toho si cením,“ řekl předseda vlády Petr Fiala.
Stejně tak se následně na podpoře protivzdušné obrany shodl summit EU. Unijní lídři v závěrech z jednání, které se týkají ruské agrese, zopakovali svou podporu Ukrajině a jejímu lidu a důrazně odsoudili pokračující letecké a raketové útoky Ruska na ukrajinské civilisty a civilní i kritickou infrastrukturu. Posílit by se měly i dodávky humanitární pomoci do země, ale také generátory a transformátory.
Na začátku jednání Evropské rady se lídři jako pokaždé sešli i s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolaovou. Velkou část debaty věnovali odhalení, na kterém mají velký podíl české zpravodajské služby, o vměšování Ruska do voleb v Evropě. Lídři řešili především možnosti, jak zabránit podobným pokusům například v nadcházejících eurovolbách.
V tématu Blízkého východu lídři EU odsoudili nedávný íránský útok na Izrael a vyjádřili solidaritu Izraeli. Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela je Írán hrozbou pro stabilitu celého regionu a je třeba jej izolovat. Unijní lídři zopakovali, že jsou připraveni pracovat na uzavření příměří mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás a na propuštění rukojmích z Pásma Gazy a současně pokračovat v humanitární podpoře palestinských civilistů.
„Podařilo se opět dosáhnout vyváženosti. Jasně jsme odsoudili útoky Íránu na Izrael. Dohodli jsme se také na dalších sankcích vůči Íránu, zejména v oblasti výroby raket a dronů,“ doplnil Fiala.
Summit EU také řešil vztahy s Tureckem. Evropská unie má strategický zájem na stabilním a bezpečném prostředí ve východním Středomoří a na rozvoji spolupráce a oboustranně prospěšných vztahů s Tureckem.
Druhý den summitu lídři řešili téma evropské konkurenceschopnosti a podpory hospodářského růstu, kam spadají například oblasti energetiky, průmyslu nebo inovací. Na úvod jednání vystoupil bývalý italský premiér Enrico Letta se svou zprávou o budoucnosti vnitřního trhu. Česká republika a s ní nejméně 14 dalších zemí měly výhrady k části návrhu závěrů z jednání, která se týkala většího sjednocení kapitálových trhů jednotlivých členských zemí. Přijatelné pro Českou republiku nebyly ty, které šly směrem ke sjednocování některých typů daní. Konkrétně, že by se EU měla zabývat harmonizací korporátních daní, což pro ČR znamená daní právnických osob. To by podle Česka, ale i Irska mohlo vést k oslabení menších států v unii, i proto s tím nesouhlasily a tento návrh zablokovaly.
„Pozitivní je také snižování byrokratické zátěže a množství regulace. Přijaté závěry Evropské rady také obsahují věci, které jsme navrhovali, a to omezení dovozů zemědělských produktů z Ruska a Běloruska,“ uzavřel Fiala.
