Čas od času výrok předního politika rozčeří hladinu zajímavé a přínosné diskuze. Mezi ně rozhodně patří ten z úst předsedy vlády o přizpůsobení českých mezd a platů těm německým. Právě o takovém typu výroku má smysl vést kultivovanou diskuzi, představit si, co měl jeho autor na mysli, a především co je třeba udělat, aby se obsah tohoto výroku naplnil. Nezaslouží si naopak primitivní úsečné odsudky nemající se slušným vychováním příliš společného. Naplnění premiérova výroku předpokládá zcela změnit charakter ekonomiky, na čemž by však měla panovat celospolečenská shoda.
V nové ekonomické struktuře již nebude místa pro rutinní, manuální i kancelářské profese, již dnes nahraditelné automatizací provozu či umělou inteligencí. Bude kladen důraz na výkon i na to, aby maximum lidí bylo nejen zaměstnáno, ale bylo též produktivní ve smyslu podílu na tvorbě přidané hodnoty. Veškeré výzkumné a vývojové aktivity se budou muset zhmotnit ve fungující inovativní a mezinárodně konkurenceschopné, nejlépe průlomové projekty.
Finanční prostředky budou alokovány optimálním způsobem při výrazném zvýšení váhy kapitálových trhů, které neumožní žádnou „vatu“ a neefektivní nakládání se zdroji. Bude to platit též pro veřejné finance, které budou dominantně zaměřeny na kapitálové výdaje a zajištění nejmodernější veřejné infrastruktury.
Zásadně se posílí osobní zodpovědnost a spoluúčast na úkor eráru v případě zdravotních, sociálních a vzdělávacích služeb. Odstraní se obří administrativní balast vytvořený předchozími generacemi, jenž mnohá produktivní a do budoucna hledící úsilí nemilosrdně dusí a dává přednost úřednímu šimlovi a sobeckému zájmu před zdravým rozumem a schopností podvolit se zájmu vyššímu.
Ostatně, odboráři již dávno plédují za „konec levné práce“, na což zaměstnavatelé a podnikatelé reagují „koncem levné ekonomiky“. Propojení zájmu obou těchto stran je pak klíčem k naplnění premiérovy výzvy k nové společenské smlouvě. Její naplňování bude nesporně bolet, ale v důsledku povede ke kýženému zvýšení příjmů obyvatel a jejich životní úrovně. Potem a slzami k lepším zítřkům, jak ostatně platí v každém udržitelném a smysluplném projektu. Zbývá jen vyřešit, jak přistoupit k těm, jež nebudou ochotni novou společenskou smlouvu uzavřít.
Jan Zahradník
ekonom České spořitelny
