Jiří Havránek sedí ve sněmovně poprvé, ministr financí Zbyněk Stanjura jej ale pověřil řešením otázek spojených s kryptoměnami.
Bylo těsně po ruském útoku na Ukrajinu a vláda dávala dohromady plán, jak podpořit lidi, kteří posílali finanční pomoc napadené zemi. Dary – ty finanční i nefinanční – si proto mohli odečíst od svého základu daně. A to i v případě kryptoměn, které se na jaře 2022 staly při převodech na východ či z něj velmi populární. Ve sněmovně to pak hájil poslanecký nováček, tehdy ještě ani ne třicetiletý Jiří Havránek z ODS, který tím v podstatě započal svou parlamentní krypto odyseu, jež vyvrcholila minulý pátek. Tehdy totiž poslanci schválili balíček zákonů, které výrazně zpřehlední a zjednoduší život nejen držitelům kryptoměn, ale i podnikatelům s nimi. „Tím to ale nekončí,“ říká Jiří Havránek, který byl jeho zpravodajem.
To, co za relativně velkého mediálního zájmu sněmovna schválila, doprovází evropské nařízení o kryptoaktivech známé jako MiCA. Jde o komplexní regulaci, která se dojednala za českého předsednictví EU a která definuje povinnosti těch, kteří s bitcoinem a spol. dělají byznys. Dohlížet nad oborem bude, až zákon schválí Senát a podepíše ho prezident, Česká národní banka, podnikatelé budou muset mít zvláštní licenci a také budou skládat kauce.
Spolu s tím se ale podařilo prosadit několik velmi praktických novinek, které norma na evropské úrovni neřešila a o něž se zasadil právě Havránek ve spolupráci s Františkem Vinopalem z České kryptoměnové asociace. Držitelé kryptoměn je nebudou muset při prodeji danit, pokud, podobně jako u akcií, splní tříletý časový test. Zároveň je nebudou muset danit ani tehdy, pokud jejich roční objem transakcí nepřesáhne cenu 100 tisíc korun.
„Já si možná nejvíc cením bankovních účtů,“ říká Jiří Havránek. Na mysli má řešení vleklého problému pro české kryptopodnikatele – banky jim totiž odmítaly zakládat bankovní účty s výmluvou, že to je moc riskantní a že s kryptem hrozí problémy spojené s praním peněz. Nově na to ale ti, kdo si u ČNB požádají o licenci a složí patřičnou kauci, budou mít zákonný nárok. Jde o krok, na který komunita dlouho čekala a hodně nahlas po něm i volala.
Havránek byl zpravodajem a klíčovým vyjednávačem v celém příběhu, ostatně s autorem tohoto textu si o podpoře krypta nadšeně povídal už na podzim roku 2022, když se kuriozně potkali v kantýně motolské nemocnice. „S některými kolegy to bylo snazší, s některými těžší. Poděkování ale patří všem předkladatelům návrhů a lidem, kteří za kryptoměnami v Česku stáli ještě v době, než to začalo být cool,“ směje se Jiří Havránek, zastupitel Bratčic na Kutnohorsku.
S kryptem se poprvé seznámil v roce 2013 jako student Vysoké školy ekonomické, hodně jej tehdy zasáhla přednáška propagátora bitcoinu Dominika Stroukala, s nímž od té doby zůstal i v kontaktu. Zároveň jej ale Stroukal nezaujal natolik, aby si koupil bitcoin – ten se tehdy dal pořídit i za méně než 100 dolarů.
„Je to vtipné. Když jsme schvalovali krypto balíček, cena bitcoinu přesáhla 100 tisíc dolarů,“ krčí Havránek rameny nad tím, že podobně jako mnoho dalších do bitcoinu nastoupil až mnohem později. „Teď ale aktivním investorem nejsem, mám čerstvě rodinu a brali jsme si nedávno hypotéku, takže všechny volné prostředky šly tímto směrem,“ dodává Jiří Havránek s tím, že víc než s bitcoinem si jednu dobu hrál s blockchainem cardano a jeho kryptoměnou ADA.
O tom, že by nějak upravili investování do kryptoměn, se s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou začali bavit prý počátkem loňského roku. Původní plán byl, že by se novinky jako časový a hodnotový test spojily s konsolidačním balíčkem, který vládní koalice prosadila od ledna 2024: „Pak jsme ale usoudili, že pointa úsporných opatření je jiná a směřovali jsme k zákonům spojeným s nařízením MiCA.“
Zbyňka Stanjuru během rozhovoru Havránek zmiňuje opakovaně. I v dalších mediálních vyjádřeních jej označuje za klíčového člověka, který sice nebyl tvůrcem ani architektem změn, ale byl někým, kdo jim jednak nebránil, jednak je uvítal. Nemrzí pak ale mladého poslance, že nejvíc pozornosti nakonec slíznulo hnutí ANO, jehož šéf Andrej Babiš ze sebe v duchu agilního politického marketingu udělal bitcoinového fanouška, ačkoli realita je v jeho případě mnohem složitější?
„To je holt politika. Ale nemyslím, že by nám to ukradli. Klíčový je výsledek,“ brání své kolegy z vlády Jiří Havránek a připouští, že ale mohli být aktivnější a ve chvíli, kdy se k bitcoinu začala s jeho rostoucí cenou poutat čím dál větší pozornost, mohli dávat víc vědět, co pro krypto komunitu chystají: „Je to určitě poučení. Ale ještě nás čeká dost práce.“
Humorné podle něj přitom je, že i v ANO se ukázalo, jak brutální politika umí být – tím, kdo v Babišově hnutí krypto tématiku nejvíc odpracoval, je totiž poslanec Marek Novák, který se i s Havránkem účastnil mnoha veřejných jednání a schůzí, kde za změny společně lobovali. Jenže Novák se nedávno diskvalifikoval svou cestou do Číny, po níž jej stihla velká kritika i od Babiše. A tak místo něj o bitcoinu kromě expremiéra hovoří poslanec Patrik Nacher a Nováka není nikde vidět. „I to je politika,“ směje se Havránek.
(Autor: Luboš Kreč)
