Inflace klesá už několik měsíců po sobě. Pád cen potvrzují i data Eurostatu. Méně platíme zejména za bydlení, dovolené i jídlo. Čísla potvrzují trend, před kterým varovala nedávno i Česká národní banka. Ta ve své analýze uvedla, že firmy měly vyšší zisky než náklady a vše platil zákazník. Současné zlevňování si proto firmy mohou hravě dovolit.
Spotřebitelské ceny klesají osm měsíců v řadě. Podle Českého statistického úřadu byla inflace za letošní září meziročně vyšší o 6,9 procenta. Trend potvrzuje i Eurostat, podle evropských statistiků měla Česká republika v září meziroční růst inflace o 8,3 procenta. I když se jedná na první pohled o vysoké číslo, ceny padají. Loni v září totiž ceny stouply o 17,8 procenta.
Podle Českého statistického úřadu je inflace od ledna do září dokonce na úrovni 1,1 procenta. Podle Eurostatu se navíc ceny propadly. „Oproti srpnu klesly spotřebitelské ceny v České republice o 0,8 procenta. To je nejvýraznější tempo zlevňování v celé Evropské unii. Srovnatelné tempo zlevňování vykázalo v září již jen Nizozemsko. Ve všech dalších zemích Evropské unie bylo zlevňování buď méně výrazné, nebo docházelo ke zvyšování hladiny spotřebitelských cen,“ řekl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Podle něj je pokles tak vysoký, že naposledy byl podobný propad v září 2001. „Mimořádně výrazný meziměsíční propad cen, fakticky nejvýraznější za 22 let, měly letos v září v ČR na svědomí zejména zlevňující dovolené, ale také klesající ceny potravin a energií,“ uvedl dále.
Nižší ceny přitom mohou lidé vidět nejenom v obchodech s potravinami. Se zlevňováním přichází i další prodejny. Například obchodní dům IKEA avizoval, že přijde s velkými slevami. Ceny jsou přitom v České republice vyšší než v sousedních zemích. Češi jezdí ve velkém do stejných obchodních domů v Polsku či Německu, kde se dají stejné výrobky najít levněji. O srovnání cen s Polskem jsme psali zde.
Firmy si na lidech kompenzovaly hubené roky
Výrobci a obchodníci ale mají v České republice ještě prostor pro zlevňování. Dokazuje to analýza České národní banky z letošního května. Podle analytiků totiž negativní nákladové šoky zaplatili spotřebitelé, zatímco výrobci si na vyšších maržích kompenzovali i ziskově hubenější pandemické roky. „Prudký růst nákladů způsobil obtíže mnohým firmám a živnostníkům, v průměru napříč ekonomikou ale výrobci dokázali drahé energie a další náklady plně přenést na zákazníky, a dokonce si i navýšit marže,“ uvádí analýza.
Zisky byly v nepoměru k čistým příjmům domácností. Ty totiž zaostaly za zdražením výdajů a klesly. „Mzdy sice poklesly reálně o 7,5 %, ale celkové příjmy domácností z práce, podnikání i kapitálu jen o 5,1 procenta,“ uvádí analýza.
(Autor: Ladislav Šustr)