iDNES.cz: Děláme všechno pro to, abychom krize zvládli, teď už to nejhorší máme za sebou a přicházíme do pozitivnějšího období

14. září 2023, iDNES.cz / rozhovor v médiích

Existuje určitá únava, frustrace ve společnosti, to prostě tak je, připouští předseda vlády a ODS Petr Fiala. „Určité nespokojenosti rozumím. Jsem přesvědčen, že děláme všechno pro to a že jsme udělali všechno pro to, abychom krize zvládli a že teď už to nejhorší máme za sebou a přicházíme do pozitivnějšího období,“ řekl iDNES.cz v rozhovoru premiér.

Když lidé plánují své výdaje, třeba co si koupí nebo kam pojedou na dovolenou, dělají to s ohledem na to, co si mohou dovolit. Může si podle vás Česká republika dovolit nákup 24 stíhaček F-35 za více než 122 miliard korun? I při vědomí toho, co páchá válečný zločinec Putin se svou armádou na Ukrajině, neexistují i levnější varianty?

Česká republika si to může dovolit a v podstatě to musí udělat. Samozřejmě jedna věc je bezpečnostní a obranný kontext, ten je mimořádně důležitý. Tady je ale potřeba si uvědomit, že typ letadla, který pořizujeme, vychází z důkladných analýz a z požadavků armády. Pronájem gripenů končí v roce 2027, a to bude doba, kdy ta letadla budou ve službě, myslím, třiadvacet let.

Většina zemí nebo řada zemí v NATO si pořizuje F-35 prostě proto, že to jsou letouny nejrozvinutější, nejlepší pro obranu členských zemí a mají obrovskou perspektivu, jsou technologicky velmi vyvinuté. Takže je to důkladný výběr na základě odborných požadavků a ty částky už jsou zahrnuty v předpokládaných 2 procentech HDP výdajů na obranu. Musí se dojednat definitivně dohoda, ale že to je nejlepší volba, to je prostě jasné.

Bude vláda při rozhodování o nákupu stíhaček brát v potaz i to, že Švédsko nabízí Česku gripeny, které má teď země v pronájmu, zdarma, a za dvanáct nových stíhaček JAS-39 Gripen E by Česká republika zaplatila přibližně 1,1 miliardy dolarů, za 24 tedy asi 50 miliard korun?

Ve veřejném prostoru se objevuje nějaká nabídka zadarmo, ale žádná taková nabídka nezazněla. My bychom museli kupovat 12 nových stíhaček a současně bychom museli dát obrovské finanční prostředky do modernizace těch současných, protože bez toho by to nemohlo fungovat. A celkově by to nebylo tak výhodné, jako by byly F-35.

Z vašich slov cítím, že máte jasno. Až vláda o této věci rozhodne, zavážete tím dlouho dopředu i mnoho dalších kabinetů. Prodiskutovali jste to, co se chystáte udělat, se zástupci demokratické opozice?

Za prvé, u strategických investic je to vždycky tak, že rozhodujete na dlouhé roky dopředu, a proto vždycky říkám, že v klíčových věcech by měla být kontinuita.

Paní ministryně obrany věnuje velkou péči tomu, aby to probírala s opozicí, a také to udělala. Stejně jako byla tato věc diskutována přímo ve výboru pro obranu Poslanecké sněmovny.

Další klíčová věc, kterou teď vaše vláda řeší, je úsporný balíček, který má pomoci v příštím roce snížit deficit státního rozpočtu o 97 miliard a v roce 2025 o 150 miliard. Opozice dala k vládou předloženému balíčku desítky pozměňovacích návrhů. Objevil jste mezi nimi některý, který by mohla podpořit i vládní koalice?

Opozice se netají tím, že její strategií je Sněmovnu co nejvíce zablokovat a zabránit přijetí ozdravného balíčku. A k tomu slouží i to, jakým způsobem podávají pozměňovací návrhy. To nejsou návrhy, které by směřovaly k cíli, který má ozdravný konsolidační balíček, a to je dát do pořádku hospodaření státu a veřejné finance, nicméně ministerstvo financí pečlivě posuzuje jednotlivé návrhy.

Budeme se na něj dívat v koalici, a pokud tam bude něco rozumného, co jsme přehlédli, a to říkám od začátku, tak jsme připraveni nad tím přemýšlet.

Zeptám se na jednu věc, která není pro celý balíček klíčová, ale týká se několika milionů žen, a to je zdanění dámských hygienických potřeb. „Je velmi smutné, že dámské hygienické potřeby jsou vlastně na roveň luxusního zboží a neřestí – alkoholu a tabáku. Opravdu to takto chceme?“ ptala se poslankyně Ivana Mádlová. Opravdu to takto chcete?

Ten příměr nesedí. Se spotřební daní u alkoholu a tabáku se zohledňuje i míra škodlivosti rizika pro společnost. DPH slouží k něčemu jinému a jenom tam, kde existuje nějaký zvláštní zájem nebo společenská nutnost, sociální aspekt, tak se používá snížená sazba.

Pokud jde o tu konkrétní věc, tak musíme přihlížet k celkovým nákladům na domácnost a na život. A my jsme DPH poskládali tak, že lidé ušetří celkově 5 miliard korun. Takže nedá se říct, že by někdo byl v této věci, pokud jde o DPH, poškozen. Ostatně to, že hygienické potřeby jsou v základní sazbě, není novinka. To tu je dlouhodobě.

Exprezident Miloš Zeman se podivil dohadování o rozsáhlých změnách, které vláda v rámci balíčku prosazuje, když by podle něj stačilo, aby politici přehodnotili snížení daně z příjmu fyzických osob při zrušení superhrubé mzdy, což společně prosadily ANO, ODS a SPD v minulém volebním období, a také kdybyste zrušili slevu na dani na poplatníka, která je nyní 30 840 korun ročně. Co jeho návrhu říkáte?

Ať si každý představí, co by to znamenalo, kdybychom vrátili tu daň, jak byla před zrušením superhrubé mzdy. Na výdajové stránce by vrácení daně znamenalo, že všichni budou mít o 7 procent čisté mzdy méně, a to si každý může srovnat s tím, co navrhujeme my.

Navíc kdybychom ještě k tomu přidali zrušení slevy na poplatníka, tak bychom hodně zasáhli právě nízkopříjmové skupiny, pro které ta sleva na poplatníka je vlastně mimořádně důležitá. Takže toto určitě není cesta. Je to takový možná líbivý argument, že by to bylo jednoduché, ale lidi by to zasáhlo velmi významně a to nechceme.

Zprava vaši vládu kritizují exministr financí Miroslav Kalousek i Danuše Nerudová, podle níž voliči stran pětikoalice očekávali, že navržené změny budou větší a zásadnější. Čekala, že když se ohlásí škrt ve výši 54 miliard v dotacích, ministr financí minimálně předloží konkrétní seznam, co přesně se bude kde škrtat. Překvapilo vás, jak se do vlády pustila dáma, kterou jste také podporovali před prezidentskou volbou?

Někdo kritizuje, že škrtáme moc, někdo, že škrtáme málo, to tak prostě je. My jsme přesvědčeni, že právě hledáme tu správnou rovnováhu mezi tím, co je potřeba udělat pro uzdravení veřejných financí a tím, co je únosné pro společnost a pro jednotlivé sociální a profesní skupiny.

Pan Kalousek a paní Nerudová podle vás pravdu nemají?

Tady v tomto ne. A pokud jde o paní Nerudovou, na tu jste se ptal explicitně. Danuše Nerudová také řadu věcí, které dělá vláda, podporuje a chválí. Takže bych to nepřeceňoval.

Na druhé straně, oba dva přemýšlejí nad kandidaturou do Evropského parlamentu, a to asi už je součást nějaké volební kampaně, sebeprezentace.

Paní Nerudová dokonce v rozhovoru pro Respekt řekla, že by přijala pověření sestavit vládu, kdyby ji o to někdo požádal po pádu vaší vlády. To si to u vás možná trochu „polepila“ pro chvíli, až budete rozhodovat o tom, koho navrhnete na eurokomisaře za Českou republiku.

Kdo chce sestavovat vládu, tak spíš kandiduje do Poslanecké sněmovny než do Evropského parlamentu. A pokud jde o kandidáta na eurokomisaře, jsme domluveni, že bude navrhovat koalice STAN a Pirátů.

Ale rozhoduje vláda a bude muset přihlížet ke všem okolnostem, třeba včetně toho, jaké budou možnosti získat portfolio pro Českou republiku. Takže to je proces, který je ještě před námi.

Do konce září chcete rozhodnout, zda půjdete do voleb do Evropského parlamentu SPOLU, nebo každý sám za sebe, což podporují i významné tváře v ODS. Jak to vypadá s vaším jednáním s KDU-ČSL a TOP 09?

Do konce září rozhodneme. U této odpovědi bych mohl setrvat, ale přece jenom k tomu mám ještě krátké vysvětlení.

Projekt SPOLU je úspěšný a budeme v něm pokračovat na národní úrovni určitě. U Evropského parlamentu je trošku problém, že jsme tradičně v rozdílných frakcích jednotlivé strany, a to se nedá změnit ze dne na den a ani to není jednoduché překonat. Ať se rozhodneme jakkoli, na projekt SPOLU a naši víru v tento úspěšný koncept to nemá vliv.

Stranám, které jsou s vámi v koalici, lidé podle průzkumů příliš nevěří. Přemýšlel jste už o tom, co by se dělo v koalici, kdyby to potvrdil i výsledek eurovoleb? Zeptám se vás teď nejen jako politika, ale i jako politologa – pokusili by se od vás lidovci více emancipovat a znamenalo by to odstředivé tendence v koalici, nebo byste se je spíš snažili absorbovat jako kdysi Křesťansko-demokratickou stranu?

Existuje určitá únava, frustrace ve společnosti, to prostě tak je, a to se projevuje i třeba v tom, jak lidé hodnotí vládní strany. Já se tomu opravdu nedivím, ani jako politik, ani jako politolog, ani jako občan, protože máme za sebou řadu krizí, které jsme museli zvládat všichni jako společnost.

Inflace, zdražování, strach o to, jestli lidé budou mít vůbec teplo v zimě a když k tomu ještě připočtu období covidu, tak jsou to tři roky, které jsou velmi náročné pro celou společnost, takže já tomu, té určité nespokojenosti rozumím.

Jsem přesvědčen, že děláme všechno pro to a že jsme udělali všechno pro to, abychom krize zvládli a že teď už to nejhorší máme za sebou a přicházíme do pozitivnějšího období. A to se projeví i v důvěře, kterou lidé vládě projevují.

Pokud jde o eurovolby, jako politolog musím říct, že většinou nemají žádný vliv na to, co se potom odehrává ve vnitrostátní politice, což neznamená, že je máme podceňovat, to v žádném případě.

V Křesťansko-demokratické straně byl i váš současný předseda poslaneckého klubu Marek Benda, který usiluje o to, aby se do listiny základních práv výslovně zakotvilo, že manželství je výlučně svazek muže a ženy. Budete to podporovat i vy? Jste dlouhodobě kritický k uzákonění manželství lidí stejného pohlaví.

Nejprve chci říct, že znám argumenty obou stran a nemyslím si, že tady máme vést kulturní válku, jak se vede v některých zemích. Česká společnost je trošku jiná, máme tady i jiné starosti. Tohle je samozřejmě důležitá otázka, je to otázka etická, hodnotová a v těchto věcech má každý poslanec, a tento princip budu hájit, právo volby.

Pokud jde o můj osobní postoj, já jsem zdrženlivý k oběma návrhům z důvodu své víry. Nepodpořím aktivně manželství pro všechny, ale přitom se vůbec nebráním a naopak vítám debatu o právech a úpravě práv, která mají lidé v registrovaném partnerství. To si myslím, že je debata, která je zcela na místě.

Na druhé straně jsem velmi zdrženlivý k úpravám ústavy. Myslím, že v ústavě mají být základní principy a pravidla, nemá tam být všechno, co se ve společnosti objeví, takže já jsem zdrženlivý k oběma těm návrhům. To je můj osobní postoj, ale budu, a to je důležité, respektovat jakékoliv většinové rozhodnutí, ke kterému společnost prostřednictvím zákonodárců dospěje.

Už víte, jak budete hlasovat o Istanbulské úmluvě?

Tam bych řekl, že závažnost je úplně někde jinde, protože to, co je v úmluvě, je u nás už v právním řádu. Spíš se týká jiných zemí. Takže tam dopad toho hlasování je nesrovnatelný s tím, o čem jsme teď mluvili.

Vaše vláda bude brzy za sebou mít polovinu volebního období. Čeho byste rád dosáhl v té druhé? Třeba něčeho z vize, kterou jste představoval nedávno na konferenci Česko na křižovatce?

Souvisí to s tím, o čem jsme tady mluvili. My jsme se zatím museli věnovat nečekaným a náročným krizím, které jsme všechny zvládli, to byla ta první polovina volebního období.

V druhé polovině bych se chtěl víc věnovat měnění naší země. A chtěl bych ukázat, že to, co jsem představil, tedy restart Česka, není žádný vzdálený plán, ale soubor konkrétních opatření, které do naší země přinesou větší prosperitu.

My na té křižovatce jsme a jsme na ní už dlouho, ale nemůžeme pořád přešlapovat a rozhodovat se, kterým směrem pojedeme, protože taky se nám může stát, že ta zelená světla zhasnou a nebudeme moct jet. My se musíme stát křižovatkou Evropy v klíčových věcech.

A co z toho restartu Česka chcete stihnout v tomhle volebním období? Protože to, co bude dál, to už nemáte úplně ve svých rukou.

Já doufám, že ano. Máme to v rukou voličů a já jsem přesvědčen, že je přesvědčíme, aby nám znovu dali důvěru. Já jsem představil vizi, která je střednědobá na 10 let. Byl bych rád, aby ji přijaly klíčové společenské a profesní skupiny v této zemi a kdyby to bylo i napříč politickým spektrem.

Nedávno jsem zřídil vládní výbor pro strategické investice, ten začal intenzivně pracovat. Ve Sněmovně prosadíme zákon o strategických investicích, budeme v nejbližších týdnech a měsících hledat financování velkých infrastrukturních projektů, včetně spolupráce státního, veřejného a soukromého kapitálu a další cesty, jak ty klíčové věci realizovat.

Tam se mluvilo o konkrétních projektech, jako je třeba lithium, dostavba elektráren, to nejsou nějaké chiméry nebo něco, co se má dělat za x let, ale musíme na tom pracovat teď.

Tomáš Lebeda, který nyní pracuje pro prezidenta Petra Pavla, řekl, že minimálně ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka dobře věděl, že prezident nepodepíše novelu zákona o důchodovém pojištění zpřísňující pravidla odchodu do předčasného důchodu, aby začala platit už od září. Věděl jste to i vy?

Nemám ve zvyku komentovat rozhovory s panem prezidentem a nemám ani potřebu komentovat slova pana Lebedy. Nevěděl jsem, jak bude pan prezident postupovat, dokud jsem s ním osobně nemluvil.

Hnutí ANO avizovalo, že i tato důchodová novela skončí u Ústavního soudu, stejně jako nižší růst penzí od června letošního roku, což jste prosadili už dříve. Dovedete si představit, že by vláda vůbec mohla pokračovat, pokud by Ústavní soud vyhověl stížnosti opozice a vy jste museli doplácet důchodcům penze?

Nepředbíhejme. Žádné rozhodnutí Ústavního soudu zatím nepadlo. Já jsem přesvědčen, že jsme postupovali správně, spravedlivě, rozumně, tak, jak jsme měli a samozřejmě jsme se zabývali i tou ústavností. A sám předkladatel, tedy ministerstvo práce a sociální věcí, tu otázku ústavnosti řešil.

Proto se domnívám, že máme všechny důvody předpokládat, že to obstojí, nicméně, a to je důležité, rozhoduje nezávislý soud.

Chystáte se prosadit změnu u penzí, která bude pro lidi, jimž je teď padesát a méně let, znamenat, že by měli jít do důchodu později než v 65 letech a to o rok a ti mladší dokonce o dva či více let. Dovedete si vůbec představit, jak budou svou práci třeba v 66 letech schopni vykonávat lidé, kteří pracují celý život těžce fyzicky a stojí přitom na nohou, nesedí v kanceláři nebo ve Sněmovně? Typicky třeba kuchařka v jídelně, v restauraci.

Zaprvé naše vláda měla odvahu kousnout do kyselého jablka. Každý, kdo se těmi penzemi zabývá a kdo nad tím vůbec přemýšlí, tak řekne, ten systém je neudržitelný. My neposouváme věk odchodu do důchodu na základě nějakých pevně stanovených hranic, ale posouváme ho postupně podle průměrného věku dožití, jak to bude vyplývat z dat Českého statistického úřadu.

To, že to bude znamenat zvyšování věkové hranice, to je pravda, ale ono moc jiných možností není. Ten systém je neufinancovatelný a touto cestou jdou prakticky všechny země v Evropě. My jsme zvolili ještě tu metodu, která si myslím, že je správná a příznivá, že to neděláme napevno stanovenými roky, ale postupně podle věku dožití.

Promiňte, podstata otázky směřovala k tomu, jestli jste si vědomi, že to ti lidé nebudou schopni fyzicky zvládat.

Ano, jsme si toho vědomi. A právě proto řada profesí bude mít nastavena jiná pravidla. Pro lidi, kteří pracují v náročných profesí. Na tom pracuje skupina na ministerstvu práce a sociálních věcí. Do konce roku by měla mít výsledky, které budou předloženy vládě a tohle bude zohledněno v reformě.

Jsme si toho vědomi. Jsou profese, které není možné vykonávat do vyššího věku a je potřeba se s tím nějak vyrovnat. To skutečně vyžaduje docela důkladnou expertní přípravu, a proto jsou do toho zapojení odborníci, a proto to nějakou dobu trvá, ale bude to včas, bude to součást změn, které budeme dělat.

Pro příští rok vláda pracuje s návrhem státního rozpočtu se schodkem 252 miliard korun. Je to číslo jako navržená výše schodku už definitivní, nebo se ještě může změnit?

Návrh ministerstva financí počítal s deficitem 235 miliard korun, to nebyl žádný návrh vlády, ale bylo to spočítání nějakých parametrů, pak jsme stanovili v rámci rozpočtových rámců to, že deficit rozpočtu na příští rok nesmí překročit 270 miliard, a to byla ta dvě čísla, mezi kterými jsme se pohybovali.

Nakonec jsme se domluvili na 252 miliardách deficitu na příští rok, a to je číslo, s kterým teď pracujeme.

Bude vláda nějak i příští rok pomáhat domácnostem a firmám s cenami energií?

Budeme dál pomáhat prostřednictvím příspěvku na bydlení, tedy cíleně těm, kteří ani přes pokles cen energií tu situaci nebudou zvládat. Dnes jsou energie nabízeny pod cenovými stropy, které stanovila vláda, což je dobře.

Budeme dál hlídat to, aby se ceny držely v nižších hodnotách. Věřím, že opatření, která jsme udělali na národní i evropské úrovni, skutečně zafungovala. Všechny prognózy jsou takové, že by ceny energie měly klesat.

Jaký je váš názor na pokračování české obdoby windfall tax, daně z mimořádných zisků? A neměli by ji platit kromě bank a energetických firem také další, kteří profitovali na vyšší inflaci a zdražování?

My jsme windfall tax nastavili na tři roky, tak jsme se domluvili a zatím nemáme žádné jiné úvahy o nějaké změně. Jenom pro upřesnění, ta daň z neočekávaných zisků se úplně neváže na inflaci, ona je vlastně spíš napojená na důsledky války na Ukrajině a dopady, které to potom mělo do všech možných sektorů.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek od vás dostal symbolickou žlutou kartu za to, jak vysvětloval své setkání s Martinem Nejedlým, lobbistou s neprůhlednými vazbami v Rusku a poradcem bývalého prezidenta Miloše Zemana. Jak hodnotíte počínání dalších ministrů? Je mezi nimi někdo, komu jste řekl, že by měl přidat?

Ano, je, ano, řekl. A vždycky postupuji tak, že to řeknu těm konkrétním lidem a nikoliv veřejně.

A je to někdo z vaší strany, nebo v rámci koalice?

Ne, ne, to už nepůjdu do konkrétností. Ale na vaši otázku říkám, ano, jsou tam takoví členové vlády. Vláda jako tým pracuje dobře, pravidelně mluvím se svými kolegy a každý ví, jak se dívám na jeho práci.

(Autor: Josef Kopecký)

Rozhovor vyšel na serveru iDNES.cz.

štítky: # # # # # # # # # # # # # # # # #

logo