Jana Černochová: Konečně vůči armádě splácíme dluh

28. ledna 2025, A Report / rozhovor v médiích

„I když ne vše šlo podle našich představ, myslím si, že se za výsledky naší práce nemusíme stydět,“ konstatovala ministryně obrany ČR Jana Černochová. Ministryně obrany ČR Jana Černochová v exkluzivním bilančním rozhovoru pro A report, v němž mapovala svůj třetí rok v resortu, vyzdvihla, že téměř po dvaceti letech se v roce 2024 podařilo dosáhnout výdajů na obranu ve výši dvou procent HDP. „Chci zdůraznit, že dvě procenta vynakládaná na obranu nejsou strop, ale podlaha. Obraně ale nic navíc nepřidáváme. Dáváme jí jen to, co měla mít už dávno od vstupu do NATO v roce 1999. Konečně začínáme splácet obrovský dluh, který se tady za léta na armádě nastřádal,“ řekla šéfka resortu Jana Černochová. Během interview zmínila dosažený pokrok při modernizaci Armády ČR, hovořila o investicích i o pomoci Ukrajině, které Česká republika poskytla nepotřebný vojenský materiál v hodnotě 7,3 miliardy korun. Přiznala, že při nástupu do funkce věřila, že některé změny se podaří prosadit rychleji. Nespokojena je například s výsledky náboru. Vyzdvihla naopak péči o válečné veterány. Ocenila i pomoc vojáků při odstraňování škod, které napáchala podzimní povodeň, a připomněla, že armáda asistovala při likvidaci přírodní katastrofy i v Polsku.

Paní ministryně, loni 18. prosince uplynuly tři roky, co jste stanula v čele resortu. Když je budeme bilancovat, a to včetně nedávno skončeného roku 2024, jak byste zmíněné období z vašeho pohledu zhodnotila?

Při skládání resortních účtů musím sebekriticky zdůraznit, že nic není ideální a dobře jsme si toho vědomi. Ne všechno se daří tak rychle, jak bychom si přáli nebo představovali. Na druhou stranu si myslím, že se za výsledky naší práce nemusíme stydět. Jen díky nesmírnému úsilí, odhodlání a obětavosti vojenské i civilní části resortu probíhá největší modernizace Armády ČR v její novodobé historii a já všem kolegům za jejich práci děkuji.

Jedním z vašich bodů v rámci Desatera pro obranu, které jste představila v lednu 2022, tedy krátce po vašem nástupu do funkce, bylo zvýšení výdajů na obranu ve výši dvou procent z HDP. Jak se vám daří tento slib naplnit?

Téměř po dvaceti letech se nám v roce 2024 podařilo skutečně dosáhnout výdajů na obranu ve výši dvou procent. Schválený rozpočet Ministerstva obrany konkrétně činil 151,2 miliardy. V roce 2024 jsme ale nehospodařili pouze se schváleným rozpočtem. Skutečnost byla vyšší o nevyčerpané loňské prostředky, tedy prostředky z roku 2023. A k navýšení došlo i z jiných kapitol. Ke konci roku jsme se tedy dostali na částku asi 164 miliard korun. Je to tedy jedenapůlkrát více, než s kolika penězi jsme hospodařili v roce 2023. A mohu vám slíbit, že letos zůstane méně neutracených peněz než loni. Moc děkuji vojákům i mým dalším kolegům, že jsme byli schopni dosáhnout takto skvělých výsledků a nezklamali tak důvěru veřejnosti.

Budou ale výdaje ve výši dvou procent HDP stačit?

Opakovaně mluvím o tom, že dvě procenta vynakládaná na obranu nejsou strop, ale podlaha. Roky, kdy byla obrana a armáda jakousi záložní kasičkou, do které předcházející vlády sahaly kvůli upřednostňování jiných politik, je naštěstí minulostí. Vnitřní dluh armády je ale za tu dobu enormní. Navíc se kvůli špatné bezpečnostní situaci v letošním roce zvýší požadavky, které budeme muset v rámci NATO splnit. Dvě procenta tak do budoucna stačit nebudou. Svědčí o tom i prosincové prohlášení generálního tajemníka NATO Marka Rutteho nebo nastupující administrativy nového amerického prezidenta. Ostatně Donald Trump se nikdy netajil tím, že by výdaje na obranu měly být vyšší a že přidat by měli hlavně evropští spojenci. Musíme se proto snažit o navýšení výdajů na obranu. Ne kvůli tomu, že to po nás někdo chce, ale kvůli naší obranyschopnosti. Obraně nic navíc nepřidáváme. My jí konečně dáváme to, co měla mít už dávno. Nerozumím takovým zkratkám typu, že obrana najednou dostala přidáno. Ne! Dvě procenta jsme měli odvádět už pětadvacet let, a to od chvíle, kdy jsme na jaře roku 1999 vstoupili do Severoatlantické aliance.

Můžete ohledně modernizace armády přiblížit seznam strategických projektů?

Aktuálně jsou do něho zařazeny projekty BVP CV90, tanky Leopard 2A4 a nejmodernější 2A8, letouny F-35 a střední transportní letouny C-390 Millennium. Zejména prvními dvěma zmíněnými strategickými projekty plníme náš závazek daný NATO vybudovat těžkou brigádu a jsem ráda, že se po letech přešlapování na místě konečně za dobu mého působení v resortu tyto zásadní projekty podařilo rozhýbat a budou co nejdříve zavedeny do armády. Dobře si uvědomujeme, že s novou technikou musí jít ruku v ruce investice do nemovité infrastruktury, protože není možné, aby vojáci neměli kam tuto novou techniku zaparkovat. Uzavřeli jsme také řadu smluv na servis stávající i nové techniky. Například radiolokátorů MADR, techniky na podvozku TITUS, letounů L-410 či modernizaci letounů CASA. Vedle zajištění komunikačních a informačních technologií jsme také zahájili doplňování zásob munice, která je unifikovaná v rámci Severoatlantické aliance. Ale vždy, když se bavíme o modernizaci armády, nesmíme zapomínat na to nejdůležitější, a to je personál. Proto usilujeme také o to, aby hlavně vojáci měli důstojné zázemí, které se třeba týká kvalitního přespání na ubytovnách. Stále existují posádky, kde vojáci nemají k dispozici odpovídající podmínky. Snažíme se tento stav co nejdříve napravit, ale není bohužel možné vyřešit vše najednou, a proto prosím vojáky o trpělivost. Máme také uzavřené kontrakty na nové polní kuchyně, kontejnery, prostředky pro ubytování vojsk v poli a dílenská vozidla.

A co nová výstroj pro vojáky?

Nezapomínáme ani na ni. Uzavřeli jsme například smlouvu na oblečení do chladného a nepříznivého počasí či protichemické provětrávané izolační oděvy. Určitě ale máme také co dohánět v dalším vybavení.

Ve výrobním závodě švédské firmy BAE Systems byla zahájena výroba prvních bojových vozidel pěchoty CV90 pro Armádu ČR. Je možné, že po vzoru letounů F-35 dostaneme některá vozidla CV90 dříve, nebo půjde vše podle původního časového dodávacího harmonogramu, kdy bychom prvních deset strojů měli dostat v roce 2026? Jen připomenu, že nákup 246 pásových bojových vozidel pěchoty CV90 za 59,7 miliardy korun schválila vláda předloni v květnu.

Zatím nemám informaci, že by se na původním plánu mělo něco změnit. Proto předpokládám, že švédská strana původní závazek dodrží. Je to pro nás důležitý projekt, protože podle starých CT (Capability Targets) právě těžká brigáda měla být hotová už v roce 2026, což ale bohužel nebylo možné z důvodu, v jakém stavu se výběrové řízení na bojová vozidla pěchoty v roce 2021, kdy jsem na resort nastoupila, nacházelo. Museli jsme začít od nuly a dosáhli jsme toho, že alespoň něco v roce 2026 budeme mít. A k tomu jsme přidali tanky Leopard 2A4 a samozřejmě, pokud budeme úspěšní ve vyjednávání, v budoucnu také nejmodernější Leopard 2A8.

Jak si resort vede ohledně investic?

V roce 2024 byly oproti roku 2015 co do objemu patnáctinásobné, na což jsem pyšná. Na letošní rok 2025 jsme prosadili, že na obranu státu půjde 160,8 miliardy korun. Ze 154,4 miliardy korun (jedná se zhruba o 3,2 miliardy více proti schválenému rozpočtu za rok 2024, dalších 6,4 miliardy korun bude v rozpočtu z dalších resortů – pozn. red.), které jsou určeny pro Ministerstvo obrany, jde na investice, především do armády, přes 66 miliard korun. Konečně začínáme splácet obrovský dluh, který se tady za léta na armádě nastřádal. Považuji za důležité zdůraznit, že za tři roky mého působení na Ministerstvu obrany jsme uzavřeli kontrakty za 395 miliard korun pro tolik potřebnou modernizaci armády a plnění našich aliančních závazků. Rozhodně jsme s kolegy bez uniformy nebo s ní neproseděli s rukama v klíně, ale tvrdě pracujeme, abychom co nejdříve zajistili dostatečnou obranyschopnost České republiky.

V úvodu rozhovoru jste přiznala, že vše se nedaří tak, jak byste si přáli. Mezi problematické oblasti jistě patří realizace náboru pro jednadvacáté století. Souhlasíte?

Ano, nedaří se nám tady tak, jak bychom si představovali. Myslím si, že jsme se k tomu jasně vyjadřovali s panem náčelníkem Generálního štábu AČR Karlem Řehkou i na Velitelském shromáždění. Oba víme, že technika bez špičkových vojáků nám bude k ničemu. Nábor není jednoduchý, bojujeme nejen s demografickým vývojem, ale i s tím, že lovíme potenciální rekruty ve stejném rybníku jako další bezpečnostní složky. Dobře víme, že to není jen o penězích a legislativě, ale také o pracovní kultuře, o práci velitelů, prostředí na útvarech, kvalitní a dlouhodobé personální práci s lidmi. V této problematice máme opravdu co dohánět a na čem zapracovat.

Co pro zlepšení personální situace můžete udělat vy jako ministryně?

Jednou z možností, vedle zajištění finančních prostředků a moderní techniky, to je úprava legislativy, tedy předložení novely zákona o vojácích z povolání, ve které se jednak zvyšuje náborový příspěvek, navyšují se benefity sloužícím vojákům a odbourá se zbytečná administrativa. Zákon navrhuji předkládat ve zkráceném řízení, aby byl projednán co možná nejdříve tak, abychom se již během roku 2025 dočkali zlepšení a sloužící vojáci, a to samozřejmě včetně aktivní zálohy, pocítili změny co nejdříve to bude možné. Zároveň bych chtěla vojáky ujistit, že se zákon netýká krácení výsluhových náležitostí, a pokud bych jen na chvíli měla pochybnosti o tom, že by se zákon v průběhu projednávání v parlamentu změnil natolik, že by se jich měl negativně dotknout, využiji práva předkladatele a celý zákon raději nechám spadnout pod stůl.

Může personální krizi částečně vyřešit i navýšení služebních tarifů?

Samozřejmě jako ministryně obrany je mým cílem vyjednat dostatek finančních prostředků pro vojáky, nejen na techniku, infrastrukturu a vybavení. Jsem ráda, že vláda na konci roku schválila navýšení služebních tarifů pro vojáky z povolání o 1 500 Kč a pro zaměstnance o 1 400 Kč od ledna 2025. Většině vojáků z povolání se současně s valorizací služebních tarifů a následně od 1. dubna 2025 na základě služebního hodnocení za rok 2024 navíc zvýší výkonnostní příplatek.

Co se vám během vašeho působení na resortu naopak podařilo, je podpora válečných veteránů…

Nově zřízená Agentura pro podporu válečných veteránů spadající pod odbor pro válečné veterány a válečné hroby má za sebou vlastně rok svojí existence a myslím si, že má skvělé výsledky. Jsem hrdá, že v rámci Dne oslav válečných veteránů, kdy jsme veřejnosti představili nový vlčí mák pro Českou republiku, jsme z jeho prodeje vybrali rekordní částku ve výši 5 026 599 Kč. Výtěžek putuje na Vojenský fond solidarity, který, jak víte, poskytuje přímou finanční pomoc válečným veteránům a dalším vojákům. Opravdu moc děkuji všem, kteří přispěli a nadále přispívají. Vojenský fond solidarity tak mohl pomoci v roce 2024 už 55 žadatelům částkou přes sedm milionů korun, což je také opravdu velmi vysoké číslo. Bohužel těch tragických událostí, které se dotýkají i našich vojáků, i loni přibylo a Vojenský fond solidarity opravdu všechny případy řešil prakticky v řádech hodin. Mohou vám to potvrdit i dotčení vojáci a jejich rodiny, kterým jsme takto pomáhali.

Nedílnou součástí vašeho hodnocení budou jistě i zahraniční operace, v nichž působí čeští vojáci.

Loni v létě jsme například předali velení Mnohonárodního bojového uskupení NATO na Slovensku španělským kolegům. Čeští vojáci působili také v Kosovu, Iráku, působí na Sinaji nebo na Golanských výšinách. Celý rok jsme také přispívali do působení aliančních uskupení v Litvě a Lotyšsku a v Polsku. A právě do Polska jsme dokonce vyslali vrtulníkovou jednotku na podporu posilování obrany východního křídla NATO. Tato jednotka se zapojila i do záchrany lidských životů při povodních v Polsku.

Vojáci i vojákyně odvedli obrovský kus práce při odstraňování škod napáchaných povodní. Kolik jich na likvidaci škod a náprav bylo nasazeno?

Nasazeno bylo více než 5 400 vojáků včetně vojáků aktivní zálohy a stovek kusů těžké techniky. Armáda pomohla zachránit desítky životů, ženisté postavili 22 mostů a osm lávek. Vojáci byli všude, kde jich bylo zapotřebí, a vždy připraveni pomáhat. Jak už jsem zmínila, do boje s povodní se zapojili i naši vojáci v Polsku. Oproti původnímu plánu zde kvůli přírodní katastrofě setrvali déle a naši severní sousedé jsou jim velmi vděční. Chtěla bych všem vojákům a vojákyním, kteří v poničených oblastech zasahovali, za jejich obětavost poděkovat.

(Autor: Petr Třešňák)

štítky: # # # # # # # # # # #

logo