Vláda velmi pravděpodobně splní přes 90 procent ze svého programového prohlášení, řekl v rozhovoru premiér Petr Fiala (ODS). Pokládá to za pozitivní, když se při jeho vzniku nemohlo počítat s válkou na Ukrajině a dalšími krizemi posledních let. Za hlavní úkoly vlády do zbytku volebního období považuje Fiala důchodovou reformu, revizi sociálních dávek či novelu zákoníku práce, která má podle něj zajistit větší flexibilitu na pracovním trhu.
Ministři měli do minulého týdne odevzdat seznam legislativy, kterou bude chtít vláda do konce mandátu prosadit ve Sněmovně. Máte už seznam k dispozici a jak s ním budete dál pracovat?
Ještě se tím budeme zabývat na jednání vedení koalice, na K4. Jde nám skutečně o to, abychom ještě dokončili věci, které pokládáme za důležité, a současně abychom byli realističtí. Všichni občané vidí, jak to vypadá v Poslanecké sněmovně, jakým způsobem tady probíhají jednání kvůli permanentním obstrukcím opozice. Tak je potřeba se soustředit na ty věci, které chceme stihnout.
My tady máme několik věcí, které je určitě potřeba dokončit. To je důchodová reforma, to je revize sociálních dávek, kterou jsme schválili na vládě v polovině září, a kterou určitě chceme co nejrychleji protáhnout Poslaneckou sněmovnou. My jsme původně chtěli, aby byla účinná už od 1. ledna 2025. To se vzhledem k tomu, jak to vypadá ve Sněmovně, možná nestihne. Ale chceme to udělat, protože je to důležité. Je to spravedlivější, efektivnější systém. Jenom připomínám, že se čtyři dávky slučují do jedné a bude to mnohem adresnější a celkově jednodušší.
Další velká věc, kterou taky musíme dokončit, je flexibilní novela zákoníku práce. Čekají na ni zaměstnavatelé, a podle mě je to věc, která je dobrá i pro zaměstnance, když pracovní trh bude flexibilnější. A chceme pokračovat i v nelegislativních věcech, které pokládáme za priority; to znamená změny ve vzdělávací politice, revize vzdělávacích programů. A taky pokračovat v investicích. Nejenže jsme tam dali peníze, ale aby se v tom tempu, ve kterém to děláme, se ty stavby skutečně otevíraly a ty věci zahajovaly. Co se týká jednotlivých ministrů, tak budeme samozřejmě o tom ještě mluvit a musíme si z toho vybrat opravdu minimum těch priorit, na které se budeme soustředit.
I rok do voleb toho jde hodně stihnout
Do kdy je čas předložit legislativu, aby bylo reálné ji ještě včas schválit v Parlamentu?
Já nesdílím názor, že se rok před volbami už nic nestihne. To není pravda. Ale musíme se dívat na lhůty legislativního procesu a prostě se soustředit opravdu jenom na několik věcí. Co se nestihne předložit někdy začátkem příštího roku, tak už šanci na schválení v průběhu zbývající části volebního období nemá. Je potřeba si uvědomit, že v Poslanecké sněmovně jsou tři čtení s nějakými lhůtami. Pak legislativa musí do Senátu, zase to má nějaké lhůty, pak to podepisuje prezident. Legislativní proces má nějaká pravidla, která jsou taková, že to trvá měsíce, ne týdny. Což je dobře z hlediska kvality a řekl bych i ochrany občanů, aby se nepřijímalo něco opravdu divoce, ale limituje to potom na konci volebního období možnost vlastně něco prosadit. Ale znovu říkám: ty klíčové věci, ať už je to, abychom rozpohybovali pracovní trh, důchodová reforma je naprosto nutná z hlediska budoucnosti, úprava sociálních dávek i z hlediska nějaké motivace lidí, aby chtěli pracovat, a to, aby ten systém byl spravedlivý a udržitelný, tak je taky na místě. A investice, v těch budeme pokračovat. Změny vzdělávacího systému, prostě musí odpovídat tomu, co děti potřebují pro život v dnešní společnosti a tomu to musíme přizpůsobit. To jsou všechno věci, které prostě ještě musíme dokončit.
A pak jsou tu věci na evropské úrovni, kde se opravdu budeme snažit o to, co jsme vyhlásili. To znamená určitá revize Green Dealu – těch termínů, závazků tak, abychom neohrožovali náš automobilový průmysl. To je pro nás naprosto zásadní. My jsme vystoupili s iniciativou, aby se revidovaly parametry, které mají automobilky už pro rok 2025, protože jinak by musely platit třeba pokuty, pokud nemají určitý podíl elektromobility. Pak je to to, aby plánovaný přezkum toho zákazu v roce 2035, který se měl udělat v roce 2026, se udělal dřív, abychom to pokud možno změnili. Chceme odsunout zavedení druhého typu emisních povolenek. Čili máme agendu, kterou chceme stihnout na evropské úrovni nebo aspoň otevřít, protože to není jednoduché.
Tato vláda bude připravovat i příští rozpočet ke konci svého mandátu. K čemu chcete při jeho sestavování směřovat?
Chceme pokračovat v tom, co jsme teď dělali poslední roky a co se začíná projevovat pozitivně, to znamená na jedné straně zlepšovat hospodaření státu a snižovat zadlužování, na druhé straně investovat. A já si myslím, že oboje je potřeba a oboje je správně. Někdo řekne, že to jde proti sobě. Do jisté míry to jde proti sobě, ale to nevadí, oboje je důležité. Já jenom připomenu, že jsme přebírali zemi ve chvíli, kdy deficit veřejných financí k HDP byl přes pět procent, na konci volebního období budeme mít deficit 2,3 procenta, pod třemi procenty maastrichtských kritérií. To je jednoznačně úspěch a celkově to znamená snížení deficitů zhruba o 180 miliard. Ale to není tak podstatně, jako je podstatné tohle číslo, to procento HDP.
A druhá věc – rekordně investujeme. Přes čtvrt bilionu, 260 miliard korun, na investice na příští rok, rekordní investice v historii České republiky. Rekordní investice do dopravy v posledních letech, a to se projevuje v tom, co lidi vidí – že se staví, že se otevírají nové úseky dálnic. Za volební období otevřeme 207 kilometrů nových dálnic a zahájíme asi 260. Tohle všechno se musí odrážet podle mého názoru i v tom dalším rozpočtu – snižovat zadlužení, deficit a současně dělat investice. Mimochodem tím nemyslím jenom stavby, když mluvím o investicích do budoucnosti, tím myslím i třeba to, že investujeme do vzdělání. Je zase rekordní rozpočet pro vzdělání, rekordní nárůst pro vysoké školy, přes 50 miliard proti roku 2021 šlo navíc do kapitoly školství, tak i to je dobrá investice do budoucnosti podle mě.
Po odchodu Pirátů z vlády se mluvilo o tom, že budete muset připravit formální dodatek ke koaliční smlouvě. Už je hotov?
To se přiznám, že vůbec nevím. Toto mě fakt netrápí. Piráti jsou takoví hodně formalističtí, dostal jsem nějaký dopis o vypovězení koaliční smlouvy. Ale my jako vláda, čtyři strany, které teď tvoří vládu, chceme dodržet naše programové prohlášení. Nevidíme žádný důvod ho měnit, na tom jsme se domluvili. Taky ho plníme a nebudeme ho měnit po odchodu Pirátů z vlády. I z tohoto hlediska to pro mě nějakou vysokou prioritu nemá. Změny ve vládě jsme udělali, na tom jsme se domluvili. Vláda je konsolidovaná, funguje. Asi nějaký formální dodatek udělat můžeme, ale není to něco, čím bych se zabýval.
Na kolika procentech jste v plnění programového prohlášení?
Ministerstvo vnitra dělá vyhodnocení plnění programového prohlášení na základě zadání vlády. Já teď nemám přesně v hlavě ta čísla, sledujeme to průběžně. Je vysoká míra pravděpodobnosti, že 90 procent toho programového prohlášení splníme. Co nesplníme, to vám teď z hlavy neřeknu, ale je jasné, že když dáváte dohromady programové prohlášení v době, kdy vůbec nemůžete tušit, že bude třeba válka, co se bude dít s inflací, s energiemi, se vším… Asi nikdo nedokáže naplnit na 100 procent programové prohlášení, ale my přes všechny ty krize myslím, že se postavíme před voliče a řekneme, že naprostou většinu jsme splnili. Čísla ukazují, že 90 procent a asi i víc bychom měli naplnit.
SPOLU má budoucnost
Podle médií byste 28. října mohli oznámit jako koalice SPOLU společnou kandidaturu do sněmovních voleb. Je nějaké oznámení skutečně takto blízko, nebo je to něco, co závisí na dalších jednáních?
Velmi jednoduchá odpověď: já jsem se nikdy netajil tím, že já osobně považuji koncept SPOLU za nosný, že koalice SPOLU je funkční a že je to něco, čemu rozumí i voliči. Takže si přeji, aby to pokračovalo. Myslím, že velmi brzy oznámíme veřejnosti společný úmysl jít do dalších voleb na půdorysu koalice SPOLU. Pak samozřejmě musí následovat ta jednaní o konkrétní podobě kandidátek a celý ten schvalovací proces uvnitř stran. Ale jsem přesvědčen, že veřejnost si zaslouží, abychom jí náš úmysl oficiálně sdělili.
Debatovalo se o tom třeba i na sjezdu lidovců. V ODS už je debata, zda jít do voleb v koalici SPOLU, nebo kandidovat samostatně, uzavřená?
To, že máme v úmyslu jít v rámci koalice SPOLU, to určitě deklarovat můžeme. Ale znovu říkám, že aby to celé fungovalo, tak je potřeba se domluvit na konkrétních věcech. A to je před všemi třemi politickými stranami. Já jsem nikdy netajil to, že pro mě je ta správná cesta jít do voleb na půdorysu koalice SPOLU. Mám pro to minimálně dva důvody. Jeden důvod je, že nevýhodou toho českého středopravicového spektra je historicky určitá roztříštěnost. Pro voliče to znamená, že nemá jistotu, že jeho hlas bude mít dostatečnou sílu. Ve chvíli, kdy my tu roztříštěnost překonáme volební koalicí, což jsme udělali, tak volič má jistotu, že když nás bude volit, tak volí reálnou politickou sílu, která může něco v této zemi změnit a udělat. To je jedna věc a druhá, ta je hodnotová. V jiných zemích ty síly, které jsou sdruženy v koalici SPOLU, ty politické proudy konzervativně-liberální, křesťansko-demokratický často tvoří jednu politickou stranu. Čili i z tohoto hlediska to dává smysl. Já jsem i s touto představou kandidoval na kongresu ODS. Ale vždycky říkám, že věci jsou hotovy, až je dojednán poslední detail. Ale určitě je správné veřejnosti říct: máme tento úmysl, chceme na tom pracovat a výsledek vám potom představíme.
Často zmiňujete, že stojíte proti populistům a extremistům, nyní mluvíte také o levici. Neobáváte se, že kvůli postupující konsolidaci těchto subjektů by mohlo jejich zastoupení ve Sněmovně výrazně posílit a zablokovat skládání koalice?
Já se nechci pouštět do nějakých politologických úvah, i když bych rád, ale teď to není moje role. Řeknu to úplně jednoduše: populistické hnutí ANO nahradilo levicové strany a vlastně získalo jejich voliče. Takže ono je to dneska do jisté míry identické. Proto moje varování před populisty, extremisty a levicí je naprosto na místě. Když si poslechnu, že ANO by mohlo jít se Stačilo!, tedy fakticky komunisty, že běžně dělají koalice s SPD a nijak jim to nevadí, tak tady vidím nebezpečnou směs pro budoucnost ČR. A je to něco, čemu chci čelit koalicí SPOLU a dalšími stranami, které se tomu postaví a vyhrají příští volby.
Jak to teď vybalancovat ve spolupráci se Starosty? Předseda STAN Vít Rakušan nedávno v rozhovoru pro ČTK řekl, že budoucí koalice nebude moct vzniknout bez silného hnutí STAN, které získá dvouciferné procento hlasů. Starostové podle něj budou zdůrazňovat, že volby nejsou černobílý souboj ANO a SPOLU. Jak vybalancovat před volbami, že budou konkurencí, ale zároveň současným a pravděpodobně i budoucím potřebným partnerem?
Já myslím, že to teď může fungovat docela dobře. Jasně že jsme političtí konkurenti a nabízíme trošku jiný program. Ale současně jsme si blízko a stojíme na jedné straně, pokud jde o souboj s populisty a s tím, o co se snažíme ve vládě. Já si myslím, že v tom žádný rozpor a ani nějaký velký problém není. Jistě budeme mít na některé věci rozdílné názory, to se ukáže v průběhu volební kampaně. To tak je a je to naprosto přirozené. Ale myslím, že koalice SPOLU i Starostové čelíme stejnému nebezpečí. A čelí mu Česká republika a občané a já tu sám nic nezměním. Lidé se musí chtít postavit populistům a tomu, aby se naše země posouvala někam k východu. Musíme to společně udělat, společně to dokázat.
Babiš? Jediné, co umí, je statrat se o svůj majetek
Je možné, že byste našli řeč s novým vedením Pirátů? Nějak se obrousila ta ostrá prohlášení z posledních týdnů? Budou po volbách v tom vašem táboře?
Ode mě žádné ostré prohlášení na Piráty nenajdete. Já celou dobu říkám, že moje ruka je podaná, náruč otevřená. To trvá. Já vůbec nevidím důvod pro tak radikální odchod, střet a ublíženectví. Mně se zdá, že by se mohli smířit s tím, že se jedna věc nepovedla, že jsem na to adekvátně reagoval a mít trochu větší odpovědnost za budoucnost této země. Ale vždy můžete podávat ruku, jak chcete, ale když ten druhý nechce, tak je to těžké. Ale já se budu snažit. Až budou mít Piráti nové vedení, tak se pokusím, abychom měli nějaké normální vztahy ve prospěch této země. Tak to dělám vždycky a myslím si, že to má být nad všemi takovými nějakými osobními křivdami a pocity, že někdo něco udělal.
Když se vrátíme k volbám a k ODS, plánujete před volbami posílit komunikaci, pozvat ke kampani některé úspěšné kandidáty z krajských a evropských voleb? Jakou roli bude mít Zbyněk Stanjura, bude mít jako ministr financí a šéf skupiny soustředící se na pomoc po záplavách na kampaň dost času?
Musíme mít všichni čas na kampaň a musíme mít čas na to, abychom oslovili voliče. To je součást naší politické práce a současně u toho nesmíme zanedbávat to, co vyplývá z toho, že tvoříme vládu. Zbyněk Stanjura je první místopředseda ODS, tomu bude určitě odpovídat jeho role. V minulosti opakovaně sehrál velmi pozitivní roli v čele volebních štábů, takže si myslím, že něco takového by mohl dělat i teď. Ale to fakt není o komkoli z nás jako jednotlivci. Ale to, jestli budeme úspěšní, záleží na tom, že dokážeme přesvědčit lidi, že politika, kterou děláme, to, co jim nabízíme, je dobré a správné pro ně. To je přece to klíčové. Myslím, že si lidé budou muset klást otázku: Chceme, aby se vrátil ten chaos, který tu byl před nástupem Fialovy vlády? Ten nezvládnutý covid se zbytečně mrtvými lidmi, rozhazovačné rozpočty, které neinvestovaly do budoucnosti, reformy, které se odkládaly a neuskutečnily, nadbíhání Číně a Rusku? Tohle všechno by se mělo vrátit? Já vlastně chápu, že lidé jsou nespokojení, mají obavy. Prošli jsme covidem, energetickou krizí, inflační krizí, kousek od nás je válka. Pro řadu lidí a jejich domácí rozpočty to nebylo jednoduché, tomu všemu rozumím. Čemu nerozumím je, že si někdo myslí, že by to mohl vyřešit ten chlápek, ten pan Babiš, který jako premiér to nezvládl a který tady jediné, co dokazuje, je, že se umí starat o sebe a svůj majetek. To vůbec nechápu, že si někdo může myslet, že tento člověk by mohl České republice něco přinést. Ale jinak obavám lidí, tomu, že se cítí třeba znejistění, že ten život pro ně není nebo nebyl lehký v těch uplynulých měsících, tomu rozumím naprosto. A naším úkolem je přesvědčit lidi, že ty recepty, se kterými jsme ty krize řešili my, a ta naše vize České republiky, že jsou pro ně dobré.
Na lidoveckém sjezdu zaznělo, že pro vítězství ve volbách nestačí antibabišovská rétorika. Na jakých tématech by mělo SPOLU kampaň postavit?
To určitě nestačí, ale tu jsme ani nikdy jako výhradní neměli. Nebudu tajit, že jak Babiš a Babišovo hnutí neustále využívá antifialovskou kampaň, protože jsem předseda vlády, tak my se vymezujeme vůči vůdci hnutí ANO. Myslím, že to je logické. Nicméně to nestačí. My přece nabízíme lidem lék nebo řešení problémů, které je trápí a které chtějí, aby se vyřešily. Je to jednoduché: nelíbí se vám, co se děje ve školách a co se učí vaše děti? Máte pocit, že nejsou dobře připraveny? Tak pojďme to změnit, my nabízíme cestu – rámcové vzdělávací programy, úpravu středních škol. Nelíbí se vám po čem jezdíme a jak se rychle dostanete z jednoho konce kraje do druhého? My to měníme, pojďte nám dát šanci v tom pokračovat. Nikdo tolik nestavěl, nikdo takhle nezlepšil dopravní dostupnost. Nelíbí se vám, že platy tu nejsou jako v Německu? No nejsou, pojďme to změnit. A zase my pro to děláme, co můžeme, abychom to změnili – flexibilita pracovního trhu, zahraniční investoři, investice s vysokou přidanou hodnotou a další věci, které prostě pozvednou mzdy v České republice. Nelíbí se vám, že máme vysoké ceny energie? No mně taky ne, ale zase děláme něco, aby se to změnilo – obnovitelné zdroje, jádro. Rozhodli jsme, že budeme stavět dva bloky v Dukovanech, dokončujeme tendr, pojďte nám dát šanci, ať to můžeme dovést do konce, ať to zase nikdo nezastaví. Bojíte se o svoji budoucnost a jestli budete mít zajištěné stáří? No neměli byste, kdyby se neudělala důchodová reforma. My ji uděláme, pojďte nám zase pomoct, ať to někdo nezboří, ať máme šanci ji zafixovat a dovést do konce, abyste měli slušný důchod. A takhle bych mohl pokračovat. Toto jsou ty věci, kterými lidi můžeme přesvědčit. Určitě ne, že budeme říkat, že někdo je špatný. On je špatný, musíme to taky ukázat, ukázalo se, že to tady nezvládl, ale musíme lidem odpovědět na otázky, které je trápí.
V jaké fázi je příprava kandidátek? V pondělí jste dostal podporu oblastního sněmu v Brně, budete kandidovat na jižní Moravě?
To jsou všechno otázky, které jsou ještě předčasné. Jedna věc není předčasná, v úterý jsem skutečně dostal nominaci oblastního sdružení v Brně-městě, a toho si vážím. Protože jak se říká: doma není nikdo prorokem. A když cítíte silnou podporu ze své vlastní organizace, tak to má určitě velkou hodnotu. Ale celý ten proces je opravdu ještě před námi. My se musíme domluvit, v jakém formátu budeme kandidovat. Já tady otevřeně říkám, že bych byl rád, aby to byla koalice SPOLU, ale ještě musíme udělat některé kroky. Pak se musíme domluvit, jak budou vypadat kandidátní listiny a kdo koho bude nominovat a tak dále. Já myslím, že to lidi nezajímá. Lidi zajímá, kdo bude kandidovat, jak je to sestaveno, a to my veřejnosti včas představíme. Musíme všichni přemýšlet nad tím, abychom lidem nabídli nejenom dobrý program, ale i takové kandidáty, takové osobnosti, kterým budou lidi věřit, budou zárukou, že se ten program bude uskutečňovat.
Počítáte se stejným schématem na kandidátkách, jaké bylo třeba v evropských volbách?
Všechno je to otázka dalšího jednání. Nepochybně to musí být tak, aby se v tom všechny strany, které tvoří koalici, viděly. Ale hlavně musíme mít na paměti, že pokud půjdeme ve formátu koalice SPOLU, tak nemůžeme dělat čtyři kampaně – ODS, KDU, TOP 09 a SPOLU. Musíme dělat kampaň SPOLU. Pokud půjdeme ve formátu kalice SPOLU, nesmíme pořád myslet jenom na to, co je úzce stranický zájem. Musíme myslet na to, aby ta kandidátka oslovila co nejvíc voličů, abychom uspěli. Tady neříkám nic překvapivého, tak to prostě je. Toto musíme všichni chápat.
Česko nyní rozšiřuje v souvislosti s jaderným tendrem vztahy s Jižní Koreou. Co si od nich slibujete a kdy využijete pozvání k návštěvě Koreje?
O zahraničních návštěvách se nedá úplně veřejně mluvit z různých důvodů, dokud to není úplně připraveno. Ale mohu vám říct, že se chystám využit pozvání na návštěvu Jižní Koreje, a to z několika důvodů. Korea je pro nás skutečně strategický partner a těch příležitostí, které se otvírají, je mnohem víc než jenom tendr a dostavba Dukovan. Korea má několik výhod – jednak je to země, která v mezinárodním prostředí sdílí podobné hodnoty, má podobný přístup k mezinárodnímu řádu jako Česká republika. Je to země, která se hlásí k právnímu státu, k demokracii, k mezinárodní politice postavené na pravidlech, což si myslím, že je všechno důležité. Je to země také velmi inovativní, rozvinutá, bohatá. A to všechno se světoznámými firmami, globálními hráči. To všechno činí pro nás tu spolupráci atraktivní, takže ji určitě chceme rozvíjet. Bavíme se třeba i o spolupráci v oblasti výzkumu, společných projektech v této oblasti. To jsou všechno věci, které jsou pro Českou republiku zajímavé, samozřejmě mimo tu obrovskou investici, kterou je dostavba Dukovan.
Minulý týden jste v Bruselu spolu s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou a nizozemským premiérem Dickem Schoofem uvedli, že česká muniční iniciativa na podporu Ukrajiny se nesmí na konci roku zastavit a musí pokračovat i v roce 2025. Jaké jsou plány? Chcete se soustředit na dlouhodobé kontinuální dodávky, nebo si pro příští rok stanovíte také nějaké konkrétní číslo jako těch zmiňovaných 500 tisíc kusů?
Spíš kontinuálně. My naplníme cíl, který jsme si dali do konce roku. To znamená 500 tisíc kusů velkorážové munice s tím, že opravdu to, co se označuje jako česká muniční iniciativa, tak se splní. Ale my právě s Dánskem a Nizozemskem – a já jsem velmi rád za tuto koalici, myslím, že je pro Českou republiku, velmi důstojná – spolupracujeme už delší dobu. Tato spolupráce stála i v zárodku české iniciativy, tak jsme se domluvili, že chceme pokračovat a zase jsme vyzvali další země, ať se k tomu připojí.
Já myslím, že už bychom to nemuseli tak institucionalizovat, to říkám v uvozovkách, jak jsme to udělali s tou českou muniční iniciativou, kde bylo potřeba opravdu přesvědčit další země, že tohle je ta cesta, kterou máme jít. Teď už si myslím, že to vědí a že se k tomu budou podle vlastních možností přidávat. Ta potřeba dodávat zbraně na Ukrajinu trvá. Evropská rada se k tomu znovu přihlásila, hlásí se k tomu řada států i individuálně. A tohle je jedna z forem, jak pomoci můžeme, určitě to ale není to jediné a to, co stačí. Je to jedna z věcí v celé té skládačce. To, co je určitě třeba před námi všemi za velký úkol – a jsem rád, že se k tomu Evropská unie, Evropská rada i Evropská komise přihlásily – je pomoci Ukrajině s energiemi přes letošní zimu, kdy Rusko útočí zcela záměrně na energetickou infrastrukturu. My v zájmu pomoci Ukrajině, ale i v zájmu bezpečnosti Evropy a stabilizace situace, třeba prevence před uprchlickou vlnou, potřebujeme Ukrajincům umožnit, aby tam tu zimu mohli přečkat a měli teplo a měli energii. A k tomu taky musíme pomoct. Takže muniční iniciativa je naprosto zásadní a pokračovat ve vojenské podpoře také. Ale musíme se soustředit i na ty další oblasti.
Jak hodnotíte informace o možném zapojení severokorejských vojáků na Ukrajině?
To je něco naprosto nepřijatelného a jenom to ukazuje nebezpečí, které Severní Korea a všechny podobné režimy, třeba Írán, představují pro mír ve světě, pro soužití národů, pro zachování mezinárodního řádu postaveného na pravidlech.