Druhé volební období začal ve Štrasburku Alexandr Vondra, europoslanec zastupující ODS. Hovořili jsme s ním o tom, co Evropský parlament (EP) v příštích pěti letech čeká, i o tom, proč nespolupracují se zástupci uskupení Motoristé.
Začíná vám druhý mandát. Nač se v jeho rámci chcete především zaměřit?
Já se budu věnovat tomu, co jsem dělal předchozích pět let – to znamená otázkám životního prostředí. Ale tak, aby to nepoškozovalo ekonomiku a konkurenceschopnost jak Česka, tak Evropy. Protože pokud nás bude kvůli Green Dealu porážet na kolena Čína a USA, je to úplně špatně. A my nemáme žádný nástroj, jak je přesvědčit. Nepůjdeme s Čínou do války, protože neplní svoje závazky emisí CO². Trošku ten Green Deal korigovat, abychom nepoužívali jenom plynový pedál, ale také volant a brzdu. Jinak se to auto vybourá.
Součástí těchto snah je také změna pohledu na jadernou energetiku…
Zcela jistě budu chtít pokračovat v práci ve prospěch jaderné renesance – výstavby nových jaderných zdrojů. Nám se to tady podařilo rehabilitovat. Před pěti lety to skutečně bylo sprosté slovo. Dnes tady máme silnou skupinu. Čeká nás ustavující zasedání naší projaderné skupiny, kterou jsem zde před pěti lety spoluzakládal.
Nyní v tomto směru udělala důležitý krok i česká vláda, když vybrala jihokorejskou firmu, která postaví další blok v Dukovanech. Nebude toto rozhodnutí vyvolávat z evropského pohledu nějaké spory?
Kdybych to bral čistě geopoliticky nebo z hlediska zájmu šířit v Evropě jadernou renesanci, byl bych možná pro Francii. Ale zároveň je to rozhodování vlády. Byl to tendr a rozhoduje cena a rychlost. Já ty podrobnosti přesně ani neznám. Ale respektuji to a myslím, že je to nejlepší rozhodnutí, jaké mohlo být.
Tento parlament má za sebou jen první jednání. Ale přesto bych se zeptal – změnila se nějak atmosféra v EP?
Hlasování o Ukrajině bylo velice důležité. Já jsem tu rezoluci podpořil a jsem velmi rád, že komfortní většinou prošla. Znamená to, že EP stojí dále za Ukrajinou. A z hlediska Česka je to naprosto v pořádku. Je opravdu v našem životním zájmu, aby Rusko nezvítězilo. Aby Rusko nebylo zase někde zpátky na hranicích střední Evropy.
Musím přiznat, že ani já osobně tady ve Štrasburku žádnou změnu necítím…
Žádná revoluce se tady určitě nekoná. Rozložení sil se celkově mírně posunulo doprava, což jsem rád. Pokud budeme chtít dávat brzdu a volant u Green Dealu, pokud budeme chtít zpřísňovat migrační politiku, je tento posun v našem zájmu. Je to ale jakási drobná evoluce v mezích zákona. Nikoliv nějaká dramatické revoluce.
Navíc samozřejmě v případě Patriotů, kteří se tady pozicírovali nejvíce doprava, se ze strany tří hlavních sil, které tady v EP vytvářejí stabilní většinu, nic nezmění. Akorát že v izolaci už nejsme my konzervativci, ale jsou tam dnes ti Patrioti.
Takové dělení ale nemusí být nakonec na škodu…
Mně se to známkování, kdo je víc demokrat s malým nebo velkým D, moc nelíbí. Jasně, jsou strany, se kterými to prostě nejde. Které se vlastní činností a rétorikou posouvají tak, že můžou být hrozbou pro demokracii. Třeba fašisti. Nebo příběh německé AfD. Strany, která otevřeně přijímá peníze z Ruska nebo relativizuje německou roli za druhé světové války. To je, myslím, za hranou. Tam tomu rozumím.
Ale posílat někoho na trestnou lavici jenom za to, že má jen trochu jiný názor na to, jak máme pomáhat Ukrajině, to mi moc nevoní. I když já sám mám třeba úplně jiný názor, tak názorová různost k demokracii patří. Pokud ji nebudeme zohledňovat, hrozí, že o ni můžeme přijít. Politická demokracie je jakýsi civilizovaný střet názorů, a pokud tady budeme vytvářet nepřekonatelné příkopy, které neumožňují výměnu názorů, tak se bohužel nemůžeme divit, že se radikalita přenáší jinam. Do ulic, vidíme ty nešťastné střelce. A to já si nepřeju, protože k politice násilí nepatří.
Vraťme se k práci EP. Proč je důležité členství v politických frakcích? A lze bez něj vůbec něco na tomto fóru prosadit?
Moc toho bez nich prosadit nelze. K politické parlamentní demokracii patří jakási vnitřní organizace. Tady je 720 europoslanců, a kdyby každý jednal sám za sebe, žádná dohoda není možná. Proto se na národní úrovni sdružujeme do politických stran. A stejným způsobem se to organizuje tady. Každá frakce tady sdružuje strany, které k sobě mají blízko. Třeba EPP je takový pravý střed. Socialisté jsou levice, zelení jsou zelení a my jsme napravo. Tak to má být, jinak by tady byl chaos. Demokratická diskuse má smysl, když jsme schopni dojít k nějakému závěru, udělat nějaký kompromis, najít většinu a potom to odhlasovat.
Zájem o evropské volby byl v Česku poměrně vysoký. Znamená to pro vás jako europoslance nějakou změnu? Nebudete muset být více aktivní v domácí politice?
Pro mě to neznamená žádnou změnu. Já to ctím od samého začátku. Já tady nebydlím. Přespávám tady v hotelu, když je zasedání, a každý týden se vracím domů do Čech. Protože vím, že mám voliče tam. Tedy ve Štrasburku ani v Bruselu žádné voliče nemám. Všechny voliče mám ve své vlastní zemi a tam skládám účty. Někteří se sem přestěhují a potom o nich pět let doma neslyšíme. Ale to není a nebude můj případ.
Hovořil jste o posilování pravice. Nebylo z tohoto pohledu chybou, že se členem vaší evropské frakce nestal Filip Turek, který o to projevil zájem?
Je pravda, že v názoru na auťáky, na Green Deal, na migrační politiku se s ním hodně shoduju. To tak je a určitě věcně budu připraven spolupracovat. Já žádný sanitární kordon nestavím. Když se tady potkáme, tak spolu mluvíme. Já budu mít zájem, aby oni podpořili naše řešení. A oni mohou mít zájem, abychom podpořili jejich řešení.
Pokud jde o organizaci ve frakcích, oni pouze tu možnost oťukávali. Oni se k nám ani nehlásili. Ale především frakce nepřijímají jednotlivce, ony přijímají politické strany. A tady je otázka, že Motoristé nejsou jenom Motoristé, ale je tam také Přísaha Roberta Šlachty. A 95 procent členů ODS si stále velmi dobře pamatuje, jak Robert Šlachta provedl tu nesmyslnou bolivijskou policejní akci a umetl Andreji Babišovi cestu do politiky. Tak jsem se dotázal, zda partnerství Motoristů a Přísahy je nerozborné, a dozvěděl jsem se, že ano. Bohužel u nás přes to nejede vlak.
(Autor: Luboš Palata)
