Evropská rada navrhla na svém jednání do pozic lídrů Evropské unie Ursulu von der Leyenovou, estonskou premiérku Kaju Kallasovou a bývalého portugalského premiéra Antonia Costu. Lídři také schválili strategický program EU na příštích pět let a podepsali bezpečnostní dohodu s Ukrajinou.
Český premiér Petr Fiala podpořil na jednání v Bruselu všechny navržené kandidáty na tzv. top jobs. Uvedl, že jednání probíhalo velmi racionálně a díky tomu se lídři velmi rychle shodli i na dalších tématech. Po evropských volbách bylo klíčové jednání o návrzích, kdo usedne do čela Evropské komise, Evropské rady a také, kdo by měl být v čele unijní diplomacie. Evropská rada nominovala opět na předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, na budoucího předsedu Evropské rady Antonia Costu a šéfkou unijní diplomacie by měla být Kaja Kallasová.
„Myslím, že to je rozhodnutí, které je pro Českou republiku dobré a já jsem toto rozhodnutí podpořil. Všechny tři osobnosti znám, mají k České republice dobrý vztah a mám s nimi dobré pracovní zkušenosti," uvedl český premiér Petr Fiala.
V případě předsedkyně Evropské komise a šéfky unijní diplomacie ještě musí obě kandidátky schválit Evropský parlament na své ustanovující schůzi v červenci.
Důležitým bodem jednání bylo schvalování strategického programu na dalších pět let. Podle českého premiéra je tento program nyní realističtější, než byl ten minulý a mnohem více se v něm odráží zájmy ČR, což je výsledek vytrvalého českého diplomatického úsilí. Podařilo se prosadit větší tlak na ochranu hranic v rámci migrace a také posílení spolupráce se třetími zeměmi. Evropská rada se taktéž shodla na pragmatickém přístupu ke klimatické politice, která musí podporovat průmysl. Zrychlit by se měla i možnost návratu nelegálních uprchlíků. V rámci strategického programu se Česku podařilo prosadit dvě své priority – bezpečnost a hospodářský růst.
„Česká republika prosadila v oblasti energetiky konkrétní úpravu textu závěrů, ve kterých se mluví o zajištění dostupné energie včetně využívání všech nízkouhlíkových zdrojů – tedy i jádra. V oblasti konkurenceschopnosti se podařilo zahrnout důrazy na otevřenou obchodní politiku, což je důležité pro české firmy,“ řekl Petr Fiala. V textu je zahrnuto také omezování přebytečné byrokracie a regulace.
Na začátku summitu lídři Evropské unie podepsali za osobní přítomnosti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bezpečnostní dohodu, která i nadále zaručuje vojenskou pomoc Ukrajině. Ta se už přes dva roky brání ruské agresi. Tato bezpečnostní dohoda shrnuje dosavadní rozsah závazků EU směrem k Ukrajině a odkazuje na nedávné rozhodnutí Evropské unie vložit letos pět miliard eur tj. 124,5 miliardy korun do speciálního fondu na vojenskou pomoc. Dohodu v Bruselu podepsali předseda Evropské rady Charles Michel, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Summit EU vyzval k posílení vojenské podpory Ukrajině. Podle představitelů unijních zemí jsou k ochraně ukrajinského obyvatelstva i kritické energetické infrastruktury naléhavě potřeba zejména systémy protivzdušné obrany, munice a rakety.
„Rada přivítala shodu na využití příjmů ze zmrazeného ruského majetku na podporu Ukrajiny a vyjádřila ochotu pracovat na půjčce na úrovni států G7,“ oznámil český premiér Fiala, který měl v Bruselu s ukrajinským prezidentem Zelenským také bilaterální jednání: „Zhodnotili jsme oboustranné vztahy, ale i bezpečnostní a ekonomickou spolupráci. Ukrajinský prezident mě informoval o aktuální situaci na frontě a stavu ukrajinské armády. Bavili jsme se o švýcarské mírové konferenci i nadcházejícím summitu NATO, stejně tak i o vztazích EU a Ukrajiny.“
Lídři EU ocenili pokrok Ukrajiny a Moldavska v přístupovém procesu, tento týden proběhla v Lucemburku první mezivládní konference, která je faktickým začátkem přístupových rozhovorů. ER také přivítala uzavření čtrnáctého balíku sankcí proti Rusku a dodatečných sankcí proti Bělorusku.
Následně se summit zabýval situací na Blízkém východě. Podle českého premiéra šlo o složitější diskusi, jelikož každý členský stát EU vnímá situaci v pásmu Gazy jinak. I tak se v závěrech Evropské rady ale znovu schválilo právo Izraele na sebeobranu, snaha o řešení humanitární krize v Gaze i podpora mírového plánu amerického prezidenta Joea Bidena. Lídři také vyzvali k ukončení další eskalace konfliktu.
Česko, Rakousko a Německo prosadili odstranění výzvy jiných států ze závěrů Evropské rady, aby byla Palestina mezinárodně uznána jako samostatný stát: „Může to být výsledek procesu – cíl, ale nemůže to být začátek jednání. Je to velmi citlivá otázka a z hlediska mezinárodního práva je řešena také každým státem individuálně,“ oznámil Petr Fiala.
Na závěr jednání se Evropská rada shodla na posílení investic do obrany. Evropská komise má připravit návrhy s důrazy na obranný průmysl. Podle českého premiéra je potřeba, aby obranný průmysl měl přístup k veřejnému i soukromému financování. Dále je nutné, aby byl obranný průmysl podpořen i ze strany Evropské investiční banky. Evropská unie se podle lídrů musí dál stávat v obraně více soběstačnou.
