Proč se kabinet zabývá cenami potravin

14. září 2023, Právo / komentář

Sotva najdete někoho, kdo by si nestěžoval na ceny potravin. Za stejný nákup platíme v obchodě mnohem více než před pár lety. Ani srovnání s okolními zeměmi nevyznívá příznivě. Ceny potravin navíc spolu s cenami energií podporují inflaci.

Vláda nestanovuje cenu energií, pohonných hmot a samozřejmě ani potravin. V Česku přece funguje trh, tak proč se cenami potravin vůbec zabývám? Proč o nich jednám se zemědělci, potravináři a obchodníky? V případě potravin musíme zohlednit tři věci: 1. ceny potravin jsou vysoké, 2. zemědělci a potravináři mají za rok 2022 rekordní zisky a 3. stát přitom celé odvětví významně dotuje. V této trojčlence něco nesedí.

Potvrzují to i nervózní reakce na můj zájem o ceny potravin. Prezident Agrární komory se kvůli tomu pustil do útoku na vládu dokonce i na slavnostním zahájení Země živitelky. Karel Havlíček se stal mluvčím Agrofertu a obvinil mě z komunistického myšlení. Ponechme stranou nevhodnost a směšnost takových reakcí a podívejme se, co se za nimi skrývá.

Celý rok jsme poslouchali, že jsou vysoké náklady a že zemědělci a potravináři budou krachovat. Výroky jsou veřejně dohledatelné. A výsledek? Zemědělským podnikům v roce 2022 stoupl zisk celkově o 142 procent, podobně v potravinářství. Například skupina Agrofert zvýšila svůj zisk oproti roku 2021 o 124 procent a zdaleka nebyla jediná.

Zisk je dobrá věc a každému ho přeji. Jenže je tu faktor, který je netržní. Stát zde pomáhá prostřednictvím dotací. V roce 2022 překročily dotace do zemědělství z evropských a národních zdrojů 40 mld. Kč. Navíc jsme ještě mimořádně poskytli 831 milionů korun pro chovatele prasat, drůbeže, dojnic, pěstitele brambor či jablek. Ani to ale není zdaleka všechno. Připomenout můžeme pomoc s cenami energií a řadu dalších dotací, třeba v rámci programu Provoz – Potravináři (115 milionů) nebo propagační kampaň na podporu kvalitních potravin (200 milionů). Celkově tu mluvíme o desítkách miliard korun z veřejných prostředků. Nejsou to peníze, které se někde urodí. Lidé je platí na daních. V bohatě dotovaném sektoru má proto stát nejen právo, ale i povinnost sledovat, co se s veřejnými prostředky děje. Zda se jejich poskytnutí projevuje v kvalitě a dostupnosti zemědělských a potravinářských produktů. A přesně to děláme. Růst cen potravin není způsoben jen zvýšenými náklady, protože dochází k vysokým ziskům, a přitom je vše bohatě dotováno. Potraviny jsou drahé, lidé je ale vlastně platí dvakrát: poprvé dotacemi z veřejných zdrojů a podruhé při nákupu v obchodě.
Od Polska, Rakouska nebo Německa nás odlišuje jiná struktura zemědělských a potravinářských podniků. V těchto zemích je velké množství menších rodinných farem a firem. U nás trh naopak ovládají velké podniky a obří koncerny. Jedním z nich je tolik zmiňovaný Agrofert. Proto jsem také v reakci na kritiku Andreje Babiše, že vláda nic nedělá s cenami potravin, řekl, že s tím hodně pohneme, když jeho podniky sníží ceny.

Zemědělci a potravináři v diskusi se mnou často uvádějí, že za vysoké ceny mohou obchodní řetězce. I s nimi jednáme. Kromě ceny potravin je problémem i jejich kvalita, zejména ve srovnání se zahraničím. Nejde nám o hledání viníka, ale o nalezení příčin a o společnou cestu ke snížení cen. V jiných zemích to jde, musí to jít i u nás.

Vláda naštěstí potraviny neprodává, trh neřídí a ceny nestanovuje. Trh funguje. V tomto případě však do něj významně zasahují dotace z veřejných peněz. To je důvod, proč se vláda stará o to, zda jsou marže v zemědělství, potravinářství a obchodě přiměřené. Křičí jen ti, kteří v této věci nemají čisté svědomí, tím se ale trápit nemusíme. Náš tlak funguje, v posledních týdnech ceny některých potravin klesají. Budeme v tom pokračovat, aby ta trojčlenka byla spravedlivá. Důležité totiž je, aby u nás ve výsledku byly ceny potravin srovnatelné s okolními zeměmi, odpovídaly rozsahu a kvalitě našeho zemědělství a potravinářství a také veřejné podpoře, která do těchto oblastí směřuje.

štítky: # # # # # #

logo