Reforma regionálního školství byla klíčovým tématem pro pracovní setkání na půdě Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, během kterého byl představen koncept návrhu s názvem „Reforma 8+2: Školy otevřené životu i budoucnosti Česka“. Pod záštitou předsedy vlády Petra Fialy a děkana Pedagogické fakulty UK Antonína Jančaříka se setkání zúčastnilo několik desítek pozvaných představitelů českého školství – ředitelé škol, zřizovatelé, zástupci Senátu, Poslanecké sněmovny, Ministerstva školství a další odborníci z oblasti vzdělávání například z Učitelské platformy, EDUin či PAQ Research.
„Reforma regionálního školství 8+2 je zásadní krok k tomu, aby naše školství přestalo zaostávat za potřebami společnosti v době bouřlivých technologických a geopolitických změn. Klíčová opatření, jako je povinná nižší střední škola s ‚malou maturitou‘ včetně dílčí kvalifikace, univerzální profil absolventa nebo modularita vzdělávacího systému, zajistí, že naši studenti budou lépe připraveni na život, práci i nečekané budoucí výzvy,“ uvedla poslankyně a předsedkyně podvýboru pro regionální školství a celoživotní učení Renáta Zajíčková, která zároveň s tímto reformním návrhem přichází.
Reforma 8+2 si klade za cíl zásadně upravit architekturu vzdělávacího systému v České republice. Mezi hlavní opatření patří zkrácení základního vzdělávání na 8 let, zavedení dvouletého nižšího středního vzdělávání, univerzální profil absolventa a nová koncepce malé a velké maturity. Reforma je postavena na principu modularity, prostupnosti a zlepšení propojení mezi vzdělávacími institucemi a trhem práce. Součástí reformy je také snaha řešit dlouhodobé problémy, jako jsou vysoký věk maturantů, předčasné odchody ze vzdělávání a nízká adaptabilita systému na změny ve společnosti i na trhu práce.
Náměstek ministra školství Jiří Nantl popisuje moderní pojetí reformy: „Strukturu vzdělávacího systému je potřeba přizpůsobit společenské realitě, kdy střední škola pro většinu lidí už není na konci vzdělávací dráhy, ale uprostřed. Proto není potřeba, aby základní škola trvala tak dlouho; proto potřebujeme nově uspořádat podobu střední školy, posílit práci s kariérovým poradenstvím a osobnostním rozvojem a vytvořit systém pro celoživotní vzdělávání a podmínky pro změny kariéry během produktivního věku.“
Deset klíčových opatření reformy:
- Prodloužení povinného vzdělávání na 8+2: Zavedení osmi let základního a dvou let povinného středního vzdělávání spolu s univerzálním profilem absolventa, který zajistí klíčové kompetence, jako je kritické myšlení, funkční a digitální gramotnost, jazykové znalosti a měkké dovednosti potřebné pro úspěšný vstup na trh práce i další vzdělávání.
- Architektura základního školství 3+3+2: Struktura základního školství rozdělená do tří úrovní, která poskytne data v uzlových bodech a podporuje prostupnost a adaptabilitu vzdělávacího systému.
- Jednotná výstupní zkouška na ZŠ: Zavedení standardizované zkoušky na konci základní školy, která usnadní přechod na střední vzdělávání a zajistí rovný přístup.
- Malá a velká maturita: Zavedení dvouúrovňového systému maturit, který zahrnuje základní a specializovanou část pro lepší profilaci studentů.
- Revize inkluze: Úprava inkluzivního vzdělávání, která zajistí rovné šance pro všechny žáky a zároveň ochrání kvalitu vzdělávání ve třídách.
- Profesionalizace kariérového poradenství: Posílení role kariérových poradců pro efektivní pomoc žákům při výběru vzdělávací a profesní dráhy.
- Optimalizace školské infrastruktury: Efektivní správa a využití školních zařízení s důrazem na modularitu a adaptabilitu.
- Modulární systém výuky: Zavedení flexibilních vzdělávacích bloků, které umožní personalizaci a přizpůsobení výuky potřebám žáků.
- Digitalizace a vzdělávací účty: Digitalizace vzdělávání a zavedení vzdělávacích účtů, které sníží administrativní zátěž škol a podpoří individuální rozvoj.
- Systém celoživotního vzdělávání: Propojení škol, firem a jednotlivců pro podporu celoživotního učení a profesního růstu.
Ekonomické přínosy reformy
Podle studie PAQ Research může zlepšení kompetencí nejslabších žáků Česku každoročně přinést v průměru 18 miliard Kč. Studie také ukazuje, že žák s dokončeným středním vzděláním odvede za svůj život do veřejných rozpočtů o 2,3–2,8 milionu Kč více než žák, který má pouze základní vzdělání. Náklady na intervence zaměřené na snížení předčasných odchodů ze vzdělávání se přitom pohybují kolem 50 000 Kč na žáka za rok. „Pokud náš návrh pomůže dokončit SŠ alespoň dvěma až čtyřem procentům účastníků, investice se bohatě vyplatí,” dodává poslankyně Zajíčková.
Aktivní zapojení odborné veřejnosti
Účastníci setkání diskutovali obsah návrhu i jednotlivá opatření a využili také otevřený prostor pro své postřehy. Děkan Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Antonín Jančařík zdůraznil význam systémové změny: „Předložený návrh reformy regionálního školství otevírá diskuzi, kterou náš vzdělávací systém nutně potřebuje. Systém 8+2 nabízí konkrétní řešení klíčových problémů, jako jsou vysoký věk maturantů, brzká diferenciace, předčasné odchody ze vzdělávání a omezená možnost změny vzdělávací trajektorie. Jsem rád, že odborná diskuze může být základem pro kvalitní politická rozhodnutí.“
Setkání zároveň zahájilo sérii odborných konzultací a veřejných debat, které budou probíhat v rámci kulatých stolů v prvním čtvrtletí roku 2025. Tyto konzultace mají za cíl získat další podněty od odborné i širší veřejnosti, které pomohou finálně upravit podobu reformy.
„Během posledního roku jsem navštívila desítky škol, hovořila s pedagogy, rodiči i žáky. Tato diskuze nám pomohla vytvořit návrh, který není jen reformou na papíře, ale reálnou odpovědí na problémy, které české školství trápí – od neefektivní vzdělávací dráhy až po propojení s trhem práce,“ dodala poslankyně Zajíčková na závěr setkání.
Další informace, aktuální verze pracovního návrhu a možnost zpětné vazby k jednotlivým opatřením je možné nalézt na www.skolyveforme.cz
