Kabinet Petra Fialy (ODS) se nachází v polovině svého mandátu, který na startu poznamenaly dozvuky covidové pandemie a ruský vpád na Ukrajinu. Předseda vlády tím v rozhovoru pro Seznam Zprávy mimo jiné vysvětluje, proč až nyní přichází s plánem na klíčové investiční projekty. Stavět chce hlavně dálnice, vysokorychlostní tratě a vytvořit plán, jak do budoucna nastavit energetickou koncepci země. Problém je, jak přiznává, že stát bude na ambiciózní projekty obtížně shánět peníze. Zároveň ale nechce uhýbat od původního cíle, aby mezi priority kabinetu patřila podpora vzdělávání, vědy a výzkumu. „Musíme sladit možnosti rozpočtu s prioritami. Vzdělání považuji za investici, mám zájem, aby tam ty peníze byly, ale v tuto chvíli je možné jen něco. Ale školství bude patřit ke kapitolám, které na tom v meziročním srovnání nebudou špatně,“ řekl. V rozhovoru také objasnil, proč vláda zamýšlí obnovit v Rusku post velvyslance. Ve svých slovech naznačil, že o takovou diplomatickou misi mohou jevit zájem naši spojenci.
Finišuje příprava rozpočtu na příští rok. Kde jste jako předseda vlády a ODS nejvíc trpěl?
Neřekl bych, že jsem trpěl. I kdyby taková situace byla, tak bych o ní nemluvil, to mě znáte. Já bych byl raději, kdybychom zdědili zemi v lepší kondici a mohli jsme třeba více investovat. Ale není to tak. Nemám čas přemýšlet nad tím, co bychom raději. Musíme najít nějakou cestu ven.
Nastala už politická shoda na tom, jak bude vypadat rozpočet na příští rok?
Víceméně ano, ale že nastala, mohu potvrdit, až to schválíme na vládě 27. září.
Kde ještě shoda není?
Děláme rozpočet jinak, než jak se dělal v minulosti. Snažím se to dělat dohromady jako tým. Ale nebudu chodit kolem horké kaše: Při tom všem, jaké jsou dnes mandatorní (ze zákona povinné – pozn. red.) výdaje, není úplně jednoduché zajistit investice do dopravy a prostředky pro vzdělávání, do školství.
U toho školství se zastavme. První návrh Ministerstva financí navrhoval škrtnout školství 30 miliard, druhý návrh 12 miliard. Momentálně ministr školství Mikuláš Bek ze STAN prodává jako úspěch, že je alespoň na stejném rozpočtu jako letos. Musím se zeptat: Je školství pořád pro vládu prioritou?
Ano, je pro vládu prioritou. Návrhy Ministerstva financí nejsou politická vůle vlády, tu uvidíte až na výsledném rozpočtu. Ve školství došlo k významnému navýšení už pro letošní rok a pro příští rok se budeme snažit, abychom zachovali letošní prostředky jak v oblasti vzdělávání, tak v oblasti výzkumu. To se nedá říct o dalších kapitolách rozpočtu. Těch kapitol, které budou mít zachovány letošní finanční prostředky, nebude většina. I v tom se odráží priorita vlády.
Já nemám problém věřit vládě, že je pro ni prioritou obrana, protože má od začátku navržené peníze navíc. Na druhou stranu školství, které má být stejnou prioritou, teď musí bojovat o to, aby peněz nemělo naopak méně…
Nikdo nemusí o nic bojovat. Vedeme debatu, kde vzít které prostředky. Co se týče obrany, tam je situace jiná, ale jen opticky. Jestliže Ministerstvo financí spočítá první návrhy – které, opakuji, zatím vůbec neprošly vládou – musí v nich zohlednit mandatorní výdaje. My jsme uzákonili, že budeme na obranu vydávat dvě procenta HDP, takže to je mandatorní výdaj.
Stejně tak jste ale uzákonili, že učitelé mají brát 130 % průměrné mzdy. A na to teď školství potřebuje prostředky navíc.
Platy učitelů samozřejmě dodržíme, ale to není celá kapitola jako v případě obrany. Každopádně obojí jsou to priority. Třetí prioritou je doprava, čtvrtou energetika. Ale musíme sladit možnosti rozpočtu s prioritami. Vzdělání považuji za investici, mám zájem, aby tam ty peníze byly, ale v tuto chvíli je možné jen něco. Ale školství bude patřit ke kapitolám, které na tom v meziročním srovnání nebudou špatně.
Slibovali jste výrazné škrty v národních dotacích. Podaří se to a v jaké výši?
Myslím, že je to 40 miliard na tento rok a 54 na ten další rok. A to dodržíme, protože jde o obrovské výdaje, které navíc neplní původní účel dotací – srovnávat rozdíly nebo zajišťovat věci, které jinak zajistit nejdou. Na detailech se pracuje s jednotlivými ministerstvy.
Blížíte se k nějaké dohodě ohledně dotování cen energií? Ministr průmyslu by alespoň částečně energie firmám a domácnostem dotoval i příští rok, ministr financí už chce veškerou podporu stopnout.
My jsme se domluvili na tom, že část těch úlev, které byly v letošním roce, skončí na konci roku. Zatím žádné jiné rozhodnutí nepadlo. Nejsem si ještě úplně jist těmi čísly, která dostáváme, pokud jde o tu regulovanou část ceny energií, takže to chci ještě důkladně ověřit.
Pozitivní je, že ceny energií by měly obecně klesat, to ale musí znamenat i to, že stát do toho bude méně vstupovat. Zásahy do energií nás stály stamiliardy korun, v tu chvíli to bylo dobře, ale bylo to vždycky dočasné rozhodnutí. Ve chvíli, kdy energie budou pod stropy, musí přestat masivní státní podpora, protože na to prostě nemáme peníze.
Založil jste výbor pro strategické investice. Můžete uvést konkrétní dva nebo tři příklady, které máte jako cíl?
Já jsem vystoupil s programem Restart Česka, s jakousi střednědobou vizí. To je důležité, protože za dva roky se toho dá udělat hodně, ale v oblasti strategických investic pořád relativně málo. Tahle vize má ukázat, co bychom měli udělat v příštích deseti letech, abychom byli úspěšní.
Konkrétní věci, které je potřeba postavit, jsou jasné – od velkého reaktoru přes dálnice po vysokorychlostní železnice. Mně ale jde o to, aby se tahle vize stala něčím, za čím jde celá země, celý národ. A to bude znamenat, že i další vláda bude v těchto věcech pokračovat. Když se toto nepodaří, tak se nepohneme.
To jste říkal i na konferenci Hospodářské komory – že je chyba, když se koalice a opozice nedokážou domluvit na strategických prioritách na několik volebních období. Mluvíte o tom tedy s opozicí? Proč vlastně není v tom strategickém výboru? Co děláte jako premiér pro to, abyste se dokázali domluvit?
Já jsem se snažil už z opozice spolupracovat s vládou, snažím se i teď spolupracovat s opozicí, ale ono to moc nejde. Například jsem svolal jednání k zahraniční politice, žádný efekt to nemělo. Do výboru jsem přizval plnohodnotné členy – zástupce podnikatelů a průmyslu, samospráv. Budu rád, když se k tomu přihlásí opozice. Ale když se podíváte na to, jak probíhá jednání v Poslanecké sněmovně, tak moc naděje na to, že by opozice chtěla dělat něco jiného než destruktivní populismus, nevidím.
Není ale právě tohle role premiéra? Překročit, co se děje ve Sněmovně, a přesto se pokusit s někým domluvit? Nevím, jestli přímo s Andrejem Babišem, ale třeba s Karlem Havlíčkem?
Připadá vám Karel Havlíček vhodnější k diskuzi než Andrej Babiš? Ale já se tomu nebráním. Jsem člověk vytrvalý, takže se budu snažit, aby opozice akceptovala některé ty myšlenky a přihlásila se k nim. Myslím, že na to máme v těch dvou letech ještě dost prostoru.
Byly jedním z důvodů, proč jste svolali strategický vládní výbor, i sílící výtky podnikatelů, kteří varují před tím, že Česko musí začít něco dělat, jinak z toho tady bude skanzen? Co na takovou kritiku říkáte?
Že jsem je přizval k tomu, ať se na tom podílejí. V první chvíli, kdy to bylo možné – řešili jsme válku a krizi – jsem vystoupil s vizí. To je moje představa, Petra Fialy. A budu rád, když se k tomu přidají další kolegové z vlády i opozice, stejně tak podnikatelé.
Jakou máte od podnikatelů zpětnou vazbu? Bojí se právě té diskontinuity, až skončí vaše vláda a k moci se třeba dostane současná opozice?
Když to jde jinde, musí to jít i u nás. Budu se snažit, aby projekty mé vlády pokračovaly i v dalším volebním období. Pokud se to nestane, budeme do budoucna čelit problémům, s jakými se potýkala moje vláda v oblasti energetiky.
Co přesně máte na mysli?
Kdyby moji předchůdci dělali něco s tendrem na Dukovany, jsme teď úplně jinde. Kdyby se aspoň trochu budovaly obnovitelné zdroje, jsme také někde jinde. Jenže se nedělo vůbec nic. Byli jsme naprosto závislí na Rusku s plynem a převážně i s energiemi, v rámci dodávek jaderného paliva a tak dále. Nikdo neudělal nic, přitom věděli, že jaderné reaktory dříve či později skončí a bude třeba je nahradit novými. Že na to nikdo nemyslel, je nepochopitelné.
Proč jste vládní výbor pro strategické investice neustavili dříve? Proč až v polovině mandátu vlády?
To není tak, že jsme nic nedělali. Naopak. My od začátku vlády investujeme, rozhýbali jsme řadu staveb. Já nemám rád, když se vytváří orgán pro orgán. Takže když jsme viděli, že by byl takový vládní výbor potřebný, uvedl jsem ho v život.
Nepřišlo vám už v předchozích letech, že by byl vznik takového instrumentu v rámci vlády potřebný?
To, že někdo řekne, proč takhle premiér nevystoupil už před rokem a půl, to není otázka pro mě. To se ptejte těch, co tu vládli přede mnou. Věděli jsme, že máme problém, že zaostáváme, přesto to tu nikdo neřešil. Ve chvíli, kdy to bylo možné, jsem v této věci vystoupil. Teď nechci slyšet, že to mohlo být dřív. Mohlo, ale stalo se to nyní, udělal jsem to já. Chci teď spíše slyšet od všech, kde to můžeme vylepšit, kde jsem to netrefil, kde je třeba vypíchnout nějakou další prioritu.
Šéf poslaneckého klubu ODS Marek Benda nedávno prohlásil, že ve volbách v roce 2021 nebyla ani tak poptávka po reformách, jako po odstavení Andreje Babiše od moci. Souhlasíte s takovým postojem?
Jak znám myšlení Marka Bendy, je plně v souladu s tím, co prosazuje naše vláda včetně reformních kroků. Možná chtěl říct něco jiného. Poptávka skutečně byla po tom, aby skončil populismus. Proto koalice SPOLU vyhrála volby. Vyhráli jsme i díky tomu, že jsme slíbili změny.
Takže míníte, že většinová společnost chce reformy, byť jí leckdy nemusí být příjemné? Počítáte se ztrátou voličů?
Slíbili jsme, že budeme konsolidovat veřejné finance, že se budeme starat o budoucnost. Víme, že projekty, které nyní naplánujeme, se realizují možná až za několik volebních období. Z toho důvodu populisté nečiní reformní kroky. Konsolidační balíček je svým způsobem reforma, velmi bolestivá a netěší se oblibě. Ale my to považujeme za správné a musíme lidi přesvědčit o tom, že to byl správný krok. Pak nám voliči mohou hodit zase hlas.
Česko zvažuje, že do Ruska opět vyšle svého velvyslance. Nakupujeme ruskou ropu a ruský prezident Vladimir Putin nedávno uvedl, že invaze Sovětského svazu do Československa v roce 1968 byla chybná. Nastává změna našeho postoje vůči Rusku?
Ne. Jsme země a vláda, která má jednoznačný postoj vůči Rusku. Jsme konzistentní v podpoře Ukrajiny, která čelí ruské agresi. Děláme kroky, abychom se zbavili závislosti na Rusku.
Když jsme přišli do vlády, 97 procent dodávek plynu pocházelo z Ruska. Dneska nebereme nic. Během 10 měsíců jsme to úplně otočili. V případě ropy jsme si museli vyjednat výjimku, protože naše závislost na ruské ropě byla krátkodobě nenahraditelná. Zbavujeme se ruské závislosti, jak jen to jde.
A co se týká vrácení velvyslance do Moskvy?
Omlouvám se, ale jde o informace v důvěrném režimu, což nemohu porušit. Řekl bych k tomu jen to, že budeme postupovat v koordinaci s našimi spojenci, a to tak, jak je to v zahraniční politice potřebné a správné. Vztahy s Ruskem máme nadále na slabé diplomatické úrovni, zrušili jsme konzuláty, jsou to dobré kroky, na nichž nic měnit nebudeme.
Blížíte se k rozhodnutí o tom, zda bude koalice Spolu kandidovat i v evropských volbách?
Blížíme se k rozhodnutí, ještě ho ale říkat nebudu.
Jaký je váš osobní postoj?
Ta věc není jednoduchá, ani osobně. Jsem velký stoupenec koalice Spolu, je to dobrý projekt, ve kterém jsme všichni odhodlaní pokračovat. V případě Evropského parlamentu řešíme to, abychom byli pro voliče srozumitelní. Odpovědně to zvažujeme, ale neznamená to, že když spolu nepůjdeme v evropských volbách, že skončí koalice Spolu jako taková.
(Autor: Ondřej Koutník, Lucie Stuchlíková)
